dnes je 13.8.2022

Input:

Nález 69/2001 SbNU, sv. 22, K restituci majetku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 22, nález č. 69

II. ÚS 719/2000

K restituci majetku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud má za to, že při zkoumání předpokladů pro nevydání nemovitosti podle § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je třeba mít na zřeteli, že jde o restituční předpis, jehož hlavním účelem je zmírnění křivd. Proto tedy, vykoná-li oprávněná osoba, i když je stavba do určité míry zhodnocena, dle § 14 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. právo volby na vydání, je sice toto její právo modifikováno společenským zájmem, ale pouze v tom směru, že musí být zajištěna zemědělská výroba, což tento zákon v § 11 odst. 4 vyjadřuje mimo jiné pomocí stavebně technických parametrů, když hovoří o stavebně technickém charakteru. Tyto parametry však nelze bez dalšího a navíc mechanicky aplikovat, jednak pro samotnou spornost a nerovnocennost jednotlivých prvků stavby dlouhodobé životnosti a dále proto, že ty nemusí nic vypovídat o tom, zda je či není zajištěna zemědělská výroba. Výklad pro posouzení věci rozhodných pojmů je právní otázkou, a proto technické hledisko představuje pouze jedno z hledisek pro posouzení, zda u stavby došlo k zásadní přestavbě, kterou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 3. května 2001 sp. zn. II. ÚS 719/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. B. a J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 30. 8. 2000 sp. zn. 22 Ca 2/2000 a rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, okresního pozemkového úřadu, z 15. 11. 1999 č. j. PzÚ 1301/91-H-Rm, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2000 sp. zn. 22 Ca 2/2000 a rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, okresního pozemkového úřadu, ze dne 15. 11. 1999 č. j. PzÚ 1301/91-H-Rm se zrušují.

II. Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 11. 12. 2000 doručena ústavní stížnost stěžovatelů směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2000 č. j. 22 Ca 2/2000-28, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, okresního pozemkového úřadu, (dále též „pozemkový úřad“) ze dne 15. 11. 1999 č. j. PzÚ 1301/91-H-Rm. Tímto rozhodnutím správní orgán rozhodl, že stěžovatelé, každý k ideální 1/2, nejsou vlastníky domu č. p. 431 na stavební parcele č. 773/1 a pozemku p. č. 773/1 v k. ú. P. Nárok stěžovatelů nebyl uznán vzhledem k ustanovení § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), když jak pozemkový úřad, tak i Krajský soud v Ostravě dospěly k závěru, že nemovitost v současné době nesouvisí se zemědělskou výrobou.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítli, že napadená rozhodnutí jsou v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a orgány ve věci rozhodující jako

Nahrávám...
Nahrávám...