dnes je 4.10.2024

Input:

Nález 60/2006 SbNU, sv.40, K ústavně konformnímu odůvodnění rozsudku nebo usnesení Nejvyššího soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 60

III. ÚS 202/05

K ústavně konformnímu odůvodnění rozsudku nebo usnesení Nejvyššího soudu

I v případě, že dovolací soud odmítá dovolání z důvodu nenaplnění podmínky plynoucí z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu, musí odůvodnění takového rozhodnutí splňovat přiměřeně požadavky na odůvodnění soudních rozhodnutí vyplývající z dosavadní judikatury Ústavního soudu (např. nález ze dne 20. 6. 1995 sp. zn. III. ÚS 84/94, nález ze dne 26. 9. 1996 sp. zn. III. ÚS 176/96 a nález ze dne 9. 7. 1998 sp. zn. III. ÚS 206/98; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 34, svazek 6, nález č. 89, a svazek 11, nález č. 80); pokud tomu tak není, dochází k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pouhý odkaz na konkrétní rozhodnutí např. Ústavního soudu v odůvodnění by mohl postačovat, jen pokud by bylo nepochybné, že je v něm řešena skutkově a právně shodná nebo alespoň velmi podobná problematika.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 16. března 2006 sp. zn. III. ÚS 202/05 ve věci ústavní stížnosti D. B., družstevní podnik v likvidaci, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2004 č. j. 28Cdo 852/2004-443, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2003 sp. zn. 21 Co 505/2001 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2001 č. j. 15 C 1/2001-337, jimiž byl řešen restituční případ a Nejvyšším soudem bylo odmítnuto dovolání stěžovatele jako nepřípustné.

Výrok

I. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2004 č. j. 28 Cdo 852/2004-443 se ve výroku označeném I. zrušuje.

II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 14. 4. 2005 napadl stěžovatel rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2004 č. j. 28 Cdo 852/2004-443, jakož i jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2003 sp. zn. 21 Co 505/2001 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20.8. 2001 č. j. 15 C 1/2001-337, tyto však pouze ve výrocích (příp. částech výroků), které nebyly zrušeny citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu. Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavní práva, a to zejména právo na soudní ochranu (na nestranný a spravedlivý proces) zakotvené v čl. 90 Ústavy, právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), právo na rovnost účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny a na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 Listiny.

Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 15C 1/2001-337, jejž si pro účely posouzení ústavní stížnosti vyžádal, shora citovaným rozsudkem tohoto soudu byla k žalobě Č. K. a J. K. uložena stěžovateli povinnost uzavřít dohodu, na jejímž základě bude každému z žalobců vydán spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 k domu č.p.351 a parcele p. č. 316, zapsaných na LV č. 132 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu Brno-město, pro okres Brno-město, obec B., k.ú. V. Žalobci své právo po

Nahrávám...
Nahrávám...