dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 56/2002 SbNU, sv. 26, K zastavení občanského soudního řízení v souvislosti s nepřiznáním osvobození od soudních poplatků

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 56

III. ÚS 588/2000

K zastavení občanského soudního řízení v souvislosti s nepřiznáním osvobození od soudních poplatků

Je-li soudem rozhodováno k návrhu účastníka řízení o osvobození od soudního poplatku podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu, je účelem tohoto rozhodování posouzení poměrů účastníka, jakož i svévole nebo zřejmé bezúspěšnosti při uplatňování nebo bránění práva. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí není tedy otázka povinnosti zaplatit soudní poplatek konečným způsobem rozhodnuta. Pro případ nepřiznání osvobození od soudních poplatků musí být účastníku řízení za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení ve věci samé.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 2. května 2002 sp. zn. III. ÚS 588/2000 ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 28. 7. 2000 sp. zn. 10 Co 283/2000, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň-město z 28. 9. 1999 sp. zn. 27 C 190/99 o zastavení řízení.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. července 2000 č. j. 10 Co 283/2000-20 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 2. 10. 2000 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2000 č. j. 10 Co 283/2000-20, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 9. 1999 č. j. 27 C 190/99-5 o zastavení řízení. Uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu se cítí být dotčen v základních právech a svobodách plynoucích z čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ze spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 27 C 190/99, jejž si Ústavní soud vyžádal, dále z ústavní stížnosti, jakož i jejích příloh bylo k předmětné věci zjištěno následující:

Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 28. 9. 1999 č. j. 27 C 190/99-5 zastavil řízení, když žalobce, takto stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, neuhradil ani po opakované výzvě soudní poplatek. Ke stěžovatelově odvolání Krajský soud v Plzni ústavní stížností napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, a to poté, co dospěl k závěru, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ze žaloby ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud stanovil. Krajský soud v Plzni zároveň usnesením ze dne 28. 7. 2000 č. j. 10 Co 285/2000-25 potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 25. 2. 2000 č. j. 27 C 190/99-6, jímž soud prvního stupně nepřiznal stěžovateli v předmětné věci osvobození od soudních poplatků.

Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2000 č. j. 10 Co 283/2000-20 o zastavení řízení podal stěžovatel dovolání, jež bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2000 č. j. 33 Cdo 2441/2000-37 odmítnuto, když Nejvyšší soud v předmětné věci neshledal porušení § 237 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)., ve znění platném do 31. 12. 2000.

Ústavní stížnost jednak vytýká odvolacímu soudu porušení § 7 a 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť

Nahrávám...
Nahrávám...