dnes je 12.8.2022

Input:

Nález 55/1999 SbNU, sv. 14, Ke způsobilosti být účastníkem řízení a k označení účastníka řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 55

I. ÚS 338/97

Ke způsobilosti být účastníkem řízení a k označení účastníka řízení

Ústavní soud sice sdílí názory obecných soudů, že není věcí soudu, aby žalobce poučoval o hmotném právu a tedy ani v otázce věcné legitimace, to však neznamená, že by soud neměl žalobce poučit ve věci správného označení účastníků, tj. i tehdy, je-li žalován někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Tento názor zastává Ústavní soud proto, že způsobilost být účastníkem řízení je procesní podmínkou řízení, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vede k zastavení řízení. Soud by tedy měl, dříve než řízení zastaví, dát žalobci možnost věc napravit. Tento názor Ústavní soud již několikrát vyslovil ve svých nálezech a ani v tomto případě nemá proč se od své ustálené judikatury odchylovat. Nesplnění poučovací povinnosti soudu lze kvalifikovat jako nesprávný postup soudu podle § 237 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu. Nesplněním poučovací povinnosti soudu byla účastníkům odňata další možnost jednat ve věci samé před soudem, a tím byly z hlediska materiálního právního stavu splněny podmínky pro přípustnost dovolání.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 21. dubna 1999 sp. zn. I. ÚS 338/97 ve věci ústavní stížnosti E. H. proti usnesení Nejvyššího soudu z 20. 5. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1742/97 o odmítnutí dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze z 23. 6. 1997 sp. zn. 36 Co 51/97, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 26. 2. 1997 sp. zn. 25 C 269/96 o zastavení řízení ve věci žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru.

I. Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 2 Cdon 1742/97-62 ze dne 20. 5. 1998, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 51/97-46 ze dne 23. 6. 1997 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 25 C 269/96 ze dne 26. 2. 1997 se zrušují.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka svým návrhem domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 51/97-46 ze dne 23. 6. 1997, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 25 C 269/96 ze dne 26. 2. 1997 o zastavení řízení ve věci žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala proti citovanému usnesení odvolacího soudu dovolání, o němž dne 20. 5. 1998 rozhodl Nejvyšší soud usnesením č. j. 2 Cdon 1742/97-62 tak, že se dovolání odmítá pro jeho nepřípustnost, byla ústavní stížnost ze dne 10. 9. 1997 doplněna podáním ze dne 23. 6. 1998, v němž je navrhováno také zrušení tohoto usnesení Nejvyššího soudu. Podáním ze dne 8. 7. 1998, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 12. 10. 1998, doplnila poté stěžovatelka petit ústavní stížnosti tak, že navrhuje také zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 25 C 269/96 ze dne 26. 2. 1997.

Stěžovatelka se žalobou ze dne 15. 7. 1996 domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou jí dal odpůrce, v žalobě nesprávně uvedený jako W. & Co. (GmbH & Co.), organizační složka, 141 00 Praha 4, H. ul. 60, jenž je ve skutečnosti pouze organizační složkou zakladatele uvedeného v

Nahrávám...
Nahrávám...