dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 50/2004 SbNU, sv. 33, K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 33, nález č. 50

II. ÚS 504/03

K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud bere v úvahu, že délka dosavadního řízení byla ovlivněna i častou výměnou soudců, kteří se věcí postupně zabývali, a přetížeností okresního soudu, nicméně sama tato okolnost, zvláště s přihlédnutím k celkové době, po kterou je věc řešena, a ke skutečnosti, že účastníci řízení svým jednáním průtahy řízení nijak nezavinili, není způsobilá nepřiměřenost délky řízení obhájit. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod byly respektovány. Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 6. dubna 2004 sp. zn. II. ÚS 504/03 ve věci ústavní stížnosti S…Y, spol. s r. o., a F. a S. V. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 1438/93.

Výrok

Ústavní soud České republiky ukládá Okresnímu soudu v Břeclavi, aby nepokračoval v průtazích v řízení vedeném pod spisovou značkou 5 C 1438/93.

Odůvodnění

Stěžovatelé se svým návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2003, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl.11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 13 Úmluvy o mezinárodním přístupu k soudům domáhají, aby Ústavní soud uložil Okresnímu soudu v Břeclavi dále nepokračovat v průtazích ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 C 1438/93, a aby v této věci neprodleně jednal.

V ústavní stížnosti stěžovatelé uvádějí, že jsou vlastníky pozemků, na kterých byla v padesátých letech postavena Zemědělským družstvem V. budova vinného sklepa. Stěžovatelé měli nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad ze zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a na vydání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, vůči Zemědělskému družstvu V. Splňovali tak podmínky § 22 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb., podle kterého je-li na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi stavby, může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout soud o převodu stavby vlastníkovi pozemku. Zemědělské družstvo V. však na výzvu stěžovatelů k vydání nemovitosti nereagovalo a budovu vinného sklepa prodalo kupní smlouvou ze dne 4. 10. 1993 společnosti S…A, spol. s r. o. Uvedený postup považují stěžovatelé za obcházení účelu § 22 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb. a kupní smlouvu považují za neplatnou, neboť v rozporu s ustanovením obchodního zákoníku neobsahuje podpis druhého člena představenstva, přičemž tento nedostatek nemohl být zhojen ani dodatečným

Nahrávám...
Nahrávám...