dnes je 26.11.2022

Input:

Nález 50/2000 SbNU, sv. 18, K průtahům v řízení před obecným soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 50

II. ÚS 342/99

K průtahům v řízení před obecným soudem

Průtahy v řízení o žalobě na náhradu škody může soud zasáhnout do ústavního práva na soudní a jinou právní ochranu, konkrétně pak práva na to, aby věc byla projednána veřejně bez zbytečných průtahů a v navrhovatelově přítomnosti a aby se navrhovatel mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Je tedy zřejmé, že pokud soud rozhoduje o právech navrhovatele ve zcela nepřiměřených časových dimenzích, zasahuje tak svou nečinností či procesními průtahy do základních práv a svobod garantovaných Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 4. dubna 2000 sp. zn. II. ÚS 342/99 ve věci ústavní stížnosti V. D. proti průtahům v soudním řízení ve věci sp. zn. 33 C 188/94 Okresního soudu v Ostravě ohledně žaloby o náhradu škody.

I. Výrok

Ústavní soud ukládá Okresnímu soudu v Ostravě, aby dále nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 33 C 188/94 a aby v této věci neprodleně jednal.

II. Odůvodnění

Dne 13. 7. 1999 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, kterým se domáhá, aby Ústavní soud nálezem rozhodl, že Okresní soud v Ostravě je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 33 C 188/94 dále jednat a nepokračovat tak v průtazích v řízení ve věci samé. Stížnost se opírá o porušení čl. 38 odst. 2 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zahrnujících právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, a rovněž právo, aby věc byla projednána veřejně a bez zbytečných průtahů.

V podstatě jde tedy o ústavní stížnost podanou podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. proti „jinému zásahu orgánu veřejné moci“.

Spolu s podanou ústavní stížností požádal navrhovatel o uhrazení nákladů svého právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem z důvodu nemajetnosti. Ke skutkovým okolnostem svého podání uvedl, že dne 2. 5. 1994 podal ke shora označenému okresnímu soudu žalobu na náhradu škody ve výši 17 004 Kč proti D. B. spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření zablokováním účtu odpůrce, když současně s tím požádal o osvobození od placení soudních poplatků z důvodu sociální tísně.

Stěžovatel zdůrazňuje, že i když v předmětné věci sp. zn. 33 C 188/94 se několikrát písemně domáhal nařízení jednání, bylo první ústní jednání ve věci nařízeno až na den 13. 7. 1999, z důvodu omluvy stěžovatele z jednání pak bylo odročeno na neurčito. Soudní řízení zahájené v roce 1994 tak trvá až do doby podání ústavní stížnosti, aniž by, jak uvádí navrhovatel, do této doby došlo k jedinému jednání. Jako důkaz svých tvrzení označil stěžovatel spis Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 33 C 188/94, který si Ústavní soud v této věci včetně písemného vyjádření účastníka řízení vyžádal.

Z vyjádření, které Ústavní soud obdržel po několika písemných urgencích dne 28. 2. 2000 vyplývá, že předseda senátu 33 C Okresního soudu v Ostravě nesouhlasí s tvrzením stěžovatele o značných

Nahrávám...
Nahrávám...