dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 43/2001 SbNU, sv. 21, K interpretaci § 8 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 21, nález č. 43

II. ÚS 244/98

K interpretaci § 8 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, je specifickým předpisem, jehož dominantním cílem je zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd. Celý zákon i jeho jednotlivá ustanovení je třeba vykládat tak, aby bylo tohoto cíle možno dosáhnout a aby byly zohledňovány zájmy oběti.

Dovolací soud ratio legis dostatečně nerespektoval a vyložil § 8 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. extrémním způsobem. Zásadní přestavbou spojenou se ztrátou původního stavebně technického charakteru stavby nelze obecně rozumět pouhou přístavbu.

V případě aplikace restitučních zákonů je vše třeba posuzovat z hlediska dlouhého období 40 let, které si pochopitelně vynutilo modernizaci objektů v souladu s novými technickými a provozními požadavky. Pokud interpretace uvedeného ustanovení neodůvodněně zvýhodňuje současné uživatele oproti osobám oprávněným podle zákona č. 87/1991 Sb., je podle názoru Ústavního soudu z hlediska ratio legis restitučních zákonů interpretací natolik extenzivní, že již vybočuje z mezí ústavnosti.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 13. března 2001 sp. zn. II. ÚS 244/98 ve věci ústavní stížnosti Ing. F. H. a spol. proti výroku sub II. rozsudku Nejvyššího soudu ze 17. 2. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1667/97 a proti obsahově odpovídajícím výrokům rozsudků Městského soudu v Praze z 20. 5. 1996 sp. zn. 19 Co 21/96 a Obvodního soudu pro Prahu 10 z 19. 9. 1995 sp. zn. 13 C 43/92 o zamítnutí žaloby stěžovatelů na vydání nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 2. 1998 č. j. 2 Cdon 1667/97-251 se v části, jíž bylo zamítnuto dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části, kterou byla zamítnuta žaloba na vydání budovy tovární haly na parcele č. 3403 v katastrálním území S., a v této části i rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 1996 č. j. 19 Co 21/96-218 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 9. 1995 č. j. 13 C 43/92-188 zrušují.

Ve zbylé části se návrh zamítá.

II. Odůvodnění

Stěžovatelé podali dne 25. 5. 1998 ústavní stížnost, kterou se domáhají „zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1667/97, jímž bylo zamítnuto dovolání žalobců (nyní stěžovatelů) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 1996 č. j. 19 Co 21/96-218, pokud jím byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 9. 1995 č. j. 13 C 43/92-188 v části, kterou byla zamítnuta žaloba na vydání budovy tovární haly na parcele č. 3403 včetně přístaveb stojících na části parcel č. 3404/1 (správně 3404/2) a 3405 a na vydání parcely č. 3404/1 (správně 3404/2) a 3405 v katastrálním území S.“ (napadají tedy část výroku sub II.), a dále zrušení „výše označených částí“ rozsudků Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 1996 č. j. 19 Co 21/96-218 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 9. 1995 č. j. 13 C 43/92-188. Vedle toho navrhovali odložení vykonatelnosti prvně uvedeného rozhodnutí v části, proti

Nahrávám...
Nahrávám...