dnes je 7.10.2024

Input:

Nález 42/2006 SbNU, sv.40, K principu tzv. neúplné apelace v odvolacím řízeníK povinnosti obecných soudů vypořádat se s námitkami uplatněnými účastníky řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 42

II. ÚS 651/04

K principu tzv. neúplné apelace v odvolacím řízení
K povinnosti obecných soudů vypořádat se s námitkami uplatněnými účastníky řízení

Okolnost, že obecné soudy pominuly zásadní námitku stěžovatelky, uplatněnou v písemném podání, doručeném nalézacímu soudu před poučením ve smyslu § 119a občanského soudního řádu, je ve svých důsledcích zásahem do ústavně zaručeného práva účastníka řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 22.února 2006 sp. zn. II. ÚS 651/04 ve věci ústavní stížnosti z., s. r. o., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2004 sp. zn. 12 Cmo 116/2004 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2003 sp.zn. 20 Cm 147/2002, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky na zaplacení peněžité částky, podaná proti vedlejší účastnici R., a. s.

Výrok

Rozsudky Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2004 sp. zn. 12 Cmo 116/2004 a Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2003 sp. zn. 20 Cm 147/2002 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhá zrušení shora označených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, a to s odkazem na údajné porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Cm 147/2002, z něhož zjistil následující:

Rozsudkem ze dne 13. 10. 2003 č. j. 20 Cm 147/2002-119 zamítl Městský soud v Praze žalobu stěžovatelky (v původním řízení žalobkyně, dále též „žalobkyně“) proti žalované společnosti R., a. s., (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastnice, dále též „žalovaná“ či „vedlejší účastnice“) o zaplacení částky 1 309 747,85 Kč s 15% úrokem za dobu od 1. 1. 1999. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Z rozhodnutí plyne, že žalobkyně žalovala žalovanou o shora uvedenou částku jakožto postupník na základě smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené podle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále též jen „o. z.“) dne 10. 7. 2002 se společností C., s. r. o., (dále jen „C.“), která měla pohledávku za žalovanou vzniklou tím, že jí předala náhradní díly v ceně odpovídající žalované částce a žalovaná se zavázala tuto cenu uhradit, což neučinila. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že z hlediska ustanovení § 37 o. z. jde o smlouvu platnou. Dále se zabýval tím, zda postupovaná pohledávka vůbec existovala; dle tvrzení žalované tomu tak totiž nebylo, a naopak předáním náhradních dílů měl být umořen dluh C. vůči žalované. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo

Nahrávám...
Nahrávám...