dnes je 19.5.2024

Input:

Nález 37/2006 SbNU, sv. 40, K právu obviněného účastnit se odvolacího řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 37

II. ÚS 648/05

K právu obviněného účastnit se odvolacího řízení

Podle čl. 40 odst. 3 věty první Listiny základních práv a svobod má obviněný právo, aby se mohl hájit sám. Krajský soud v Ostravě o konání veřejného zasedání o odvolání stěžovatele sice řádně vyrozuměl, ovšem následně mu odepřel možnost se tohoto veřejného zasedání účastnit, navrhovat důkazy a vyjádřit se k jeho průběhu. Za situace, kdy se stěžovatel pro nemoc z veřejného zasedání omluvil, řádně důvod své nepřítomnosti doložil a požádal o jeho odročení, měl odvolací soud jeho žádosti vyhovět.

Namítá-li stěžovatel neúplné dokazování a konkretizuje-li onu neúplnost, nelze dovodit, že nenavrhuje provedení důkazů, aniž by si soud tuto skutečnost ověřil výslovným dotazem u stěžovatele či alespoň jeho obhájce.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudkyň Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 15. února 2006 sp. zn. II. ÚS 648/05 ve věci ústavní stížnosti D. Z. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2005 sp. zn. 3 Tdo 701/2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2004 sp. zn. 3 To 984/2004 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2004 sp. zn. 72 T 140/2000, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podle § 147 odst. 1 trestního zákona, a ve věci návrhu na zrušení § 147 a 147a trestního zákona.

Výrok

I. Postupem nerespektujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vedoucím k vynesení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.9. 2005 sp. zn. 3 Tdo 701/2005 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2004 sp. zn. 3 To 984/2004, bylo porušeno základní právo stěžovatele na obhajobu garantované čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Tato rozhodnutí se proto ruší.

III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 11. 2005, napadl shora citované rozsudky obecných soudů.

Z obsahu ústavní stížnosti plyne, že stěžovatel spatřuje v trestním řízení před obecnými soudy porušení svých základních práv zaručených Ústavou České republiky (dále jen „Ústava“) a Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Konkrétně byla dle stěžovatele zasažena práva plynoucí z čl. 1 a 90 Ústavy, čl. 2, 3, 4, čl. 8 odst.2 a čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i práva plynoucí z čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod. Stěžovatel uvedl, že byl coby člen statutárního orgánu společnosti U., a. s., uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 147 odst. 1 trestního zákona, když svým zaměstnancům srazil ze mzdy pojistné na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a zálohy na daň z příjmů, avšak příslušné částky oprávněným institucím neodvedl. Přitom se hájil, že se společnosti nepodařilo naplnit tři ze čtyř podnikatelských záměrů, čímž se dostala do platební neschopnosti a nemohla příslušné odvody realizovat. Danou situaci se stěžovatel snažil řešit splátkovými kalendáři s oprávněnými institucemi i vhodným vedením obchodní politiky, ovšem v plné míře se mu dostát

Nahrávám...
Nahrávám...