dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 35/2005 SbNU, sv. 36, K rozhodování o propuštění z vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 35

IV. ÚS 353/04

K rozhodování o propuštění z vazby

Ústavní soud si je vědom principu vázanosti senátu právním názorem vysloveným v nálezu a rovněž nezpochybňuje právo dotčené osoby při každém dalším rozhodování o zákonnosti zbavení osobní svobody vznést požadavek, aby jí bylo umožněno být před rozhodnutím soudu osobně slyšena, nicméně musí jít o požadavek kvalifikovaný, tedy splňující určité náležitosti. Především z něj musí být zřejmé konkrétní skutečnosti, jež se nezdají ani nepravděpodobné ani bezvýznamné, mající pro rozhodování soudu význam, a jež nelze objasnit jinak než osobním slyšením.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Židlické a soudců JUDr. Jiřího Muchy a JUDr. Elišky Wagnerové - ze dne 28. února 2005 sp. zn. IV. ÚS 353/04 ve věci ústavní stížnosti F. G. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 5. 10. 2004 sp. zn. 9 To 562/2004 o zamítnutí stěžovatelovy stížnosti proti rozhodnutí okresního soudu, který svým rozhodnutím zamítl stěžovatelovu žádost o propuštění z vazby a o nahrazení vazby písemným slibem, dohledem a peněžitou zárukou.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 20. 10. 2004 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (dále též „krajský soud“), jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město (dále též „okresní soud“) ze dne 3. 9. 2004 č. j. 5 Nt 4040/2004-12. Okresní soud svým rozhodnutím zamítl žádost stěžovatele o propuštění z vazby a její nahrazení písemným slibem, dohledem a peněžitou zárukou.

Stěžovatel se domníval, že napadeným usnesením krajského soudu bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo být trestně stíhán a zbaven svobody pouze zákonným způsobem a na základě zákonných důvodů [čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)], dále právo na soudní ochranu a spravedlivý proces [čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“)] a právo být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby (čl. 5 odst. 4 Úmluvy).

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost byla podána včas a splňuje veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možné přistoupit k jejímu věcnému přezkumu. Za tímto účelem si Ústavní soud vyžádal spis okresního soudu sp. zn. 5 Nt 4040/2004, z nějž vyplynulo následující:

Usnesením okresního soudu ze dne 29. 11. 2003 sp. zn. 5 Nt 150/2003 byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní řád“) v souvislosti s podezřením ze spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ve smyslu § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,

Nahrávám...
Nahrávám...