dnes je 10.8.2022

Input:

Nález 3/2003 SbNU, sv. 29, K poučovací povinnosti soudu; K označení účastníka řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 3

I. ÚS 139/99

K poučovací povinnosti soudu
K označení účastníka řízení

Ústavní soud odkazuje na svoji konstantní judikaturu, podle které nepřesné označení účastníka řízení lze odstranit a soud je povinen o tom chybující stranu postupem podle § 5 a 43 občanského soudního řádu poučit, tím spíše, jde-li o restituční záležitost, tedy věc natolik svou povahou mimořádnou, že to odůvodňuje i mimořádný postup soudů, co se týče poučení účastníků i jejich právních zástupců (viz např. sp. zn. IV. ÚS 234/98, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 11, č. 84).

Účastník se správně této judikatury dovolával, neboť podle Ústavního soudu se v projednávaném případě jednalo pouze o zpřesnění označení účastníka řízení, o jehož identitě nebylo pochyb. Proto také nebylo správné řízení zastavit podle § 104 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, naopak bylo nutno postupovat výše rozvedeným způsobem a učinit vhodná opatření směřující k odstranění nedostatku návrhu.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 8. ledna 2003 sp. zn. I. ÚS 139/99 ve věci ústavní stížnosti MUDr. J. L. a D. G. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 21. 12. 1998 sp. zn. 17 Co 222/97 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze 4. 3. 1997 sp. zn. 6 C 282/95 o zastavení řízení, v němž se stěžovatelky domáhaly, aby odpůrce byl zavázán opravit zápis o odpočtu peněžité částky (plnění z restitučního nároku).

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 1998 sp. zn. 17 Co 222/97 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 4. 3. 1997 sp. zn. 6 C 282/95 se zrušují.

Odůvodnění

Původní stěžovatel, Ing. I. L. (dále jen „stěžovatel“), během zahájeného řízení o předmětné ústavní stížnosti dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2001 č. j. 60 D 801/99-212, jež nabylo právní moci dnem 21. 3. 2001, dne 8. 6. 1999 zemřel. Do jeho práv, uplatněných včas ústavní stížností, vstoupily jeho právní nástupkyně, shora označené stěžovatelky, a to na základě citovaného usnesení Městského soudu v Brně ve věci projednání dědictví po zůstaviteli (původním stěžovateli), a současně dle procesní plné moci k dalšímu řízení a zastoupení advokátem.

Usnesením Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 6 C 282/95 ze dne 4. 3. 1997 bylo zastaveno řízení, kterým se stěžovatel domáhal, aby odpůrce označený jako Pozemkový fond Znojmo, byl zavázán opravit zápis o odpočtu částky 2 592 704 Kč (plnění ve věcech z restitučního nároku stěžovatele) na částku 2 079 530 Kč. Okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatelem v žalobě označený Pozemkový fond Znojmo fakticky neexistuje, a nemá tedy způsobilost být účastníkem řízení, neboť podle výpisu z obchodního rejstříku Krajského obchodního soudu v Praze existuje jen Pozemkový fond České republiky se sídlem v Praze 1, Těšnov 17. Řízení bylo proto podle § 104 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil a ztotožnil se s jeho právním názorem. Považuje za nepochybné, že Pozemkový fond Znojmo jako samostatný právní subjekt neexistuje, existuje pouze

Nahrávám...
Nahrávám...