dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 221/2005 SbNU, sv. 39, K rozhodování Nejvyššího soudu o stížnosti ministra spravedlnosti podané proti rozhodnutí v trestní věci vydanému před rokem 1989, které je nezákonné a porušuje základní lidská práva a svobody

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 221

II. ÚS 290/05

K rozhodování Nejvyššího soudu o stížnosti ministra spravedlnosti podané proti rozhodnutí v trestní věci vydanému před rokem 1989, které je nezákonné a porušuje základní lidská práva a svobody

Postupem Nejvyššího soudu, který v případě rozhodování o stížnosti pro porušení zákona ponechal rozhodnutí, jež bylo prohlášeno za nezákonné a současně za porušující základní lidská práva a svobody, nadále v platnosti s obecným odkazem na zájem na stabilitě a nezměnitelnosti rozhodnutí, bylo zasaženo do stěžovatelova ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedený princip lze vztáhnout toliko na ta rozhodnutí, jež byla učiněna v podmínkách materiálního právního státu, tj. na rozhodnutí učiněná až po roce 1989 na základě demokraticky přijatých a ústavně konformně vyložených a aplikovaných právních předpisů.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 1. prosince 2005 sp. zn. II. ÚS 290/05 ve věci ústavní stížnosti A. W. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2005 sp. zn. 4 Tz 14/2005, jímž byla zamítnuta stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona podaná ve prospěch stěžovatele proti usnesení vojenského obvodového prokurátora z roku 1964, jímž bylo trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách zastaveno, neboť stěžovatel nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2005 sp. zn. 4 Tz 14/2005 se zrušuje.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti podané řádně a včas se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2005 sp. zn. 4 Tz 14/2005, kterým byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného A. W. proti pravomocnému usnesení bývalého vojenského obvodového prokurátora v Olomouci ze dne 11. 3. 1964 sp. zn. OPv 14/1964.

Usnesením vojenského obvodového prokurátora v Olomouci ze dne 13. 1. 1964 sp. zn. OPv 14/64 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách, kterého se měl dopustit tím, že dne 4. 1. 1964 nenastoupil pro své náboženské vyznání vojenskou základní službu u VÚ 8505 Znojmo, a to v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě. V této souvislosti byl stěžovatel vzat do vazby, odkud byl propuštěn dne 17. 2. 1964. Usnesením vojenského obvodového prokurátora v Olomouci ze dne 11. 3. 1964 sp. zn. OPv 14/64 bylo trestní stíhání zastaveno, neboť stěžovatel nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný. Podle znaleckého posudku psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Brně trpěl paranoidní psychopatií těžkého stupně, nebyl schopen rozeznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, a v době činu nebyl schopen své

Nahrávám...
Nahrávám...