dnes je 7.11.2024

Input:

Nález 22/1997 SbNU, sv.7, K restitučnímu nároku podle § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 22

IV. ÚS 204/96

K restitučnímu nároku podle § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb.

Vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 4.12. 1996 č. j. Pl. ÚS 24/96-23, zrušujícímu část ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uvedenou za poslední větnou čárkou, znějící „do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona“, nemohou nadále obstát závěry obecných soudů vycházející ze znění § 5 odst. 5 zákona v původním znění, neboť konstatovaná změna právní úpravy postihuje podmínku lhůty, která byla jediným důvodem zamítnutí žaloby. Jakkoli tedy obecné soudy svá rozhodnutí přijímaly za jiné právní situace, vzhledem k podané ústavní stížnosti a ve věci dosud neskončenému řízení posunulo se neuspokojení nároku stěžovatele do roviny, v níž je již třeba vycházet z nezbytnosti respektování ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 27. února 1997 sp. zn. IV. ÚS 204/96 ve věci ústavní stížnosti M.M.-F. a L.M.-R. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 2. 5. 1996 sp. zn. 12 Co 199/96 o uzavření dohody o vydání nemovitosti.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 1996 čj. 12 Co 199/96-76 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. 1. 1996 čj. 9 C 27/95-60 zamítající žalobu stěžovatelek na uložení povinnosti žalované M.S. uzavřít se stěžovatelkami písemnou dohodu o vydání ve výroku tohoto rozsudku blíže uvedených nemovitostí stěžovatelky uvádějí, že jakkoli nálezem Ústavního soudu publikovaným pod č. 164/1994 Sb. jim byl nově založen status oprávněných osob podle zákona č. 87/1991 Sb. tím, že došlo ke zrušení podmínky trvalého pobytu na území České republiky, nebyl jejich nárok směřující proti již uspokojené oprávněné osobě uspokojen, a to proto, že podle názoru obecných soudů žaloba byla podána již po lhůtě, tj. po 1. 4. 1992. Napadeným rozhodnutím byly stěžovatelky dotčeny ve svých základních lidských právech, neboť v jejich případě, i s přihlédnutím k již citovanému nálezu Ústavního soudu, zákonem poskytnutá lhůta skončila dříve, než jim vůbec začala běžet. Z uvedených důvodů navrhují stěžovatelky zrušení napadeného rozsudku.

Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření uvedl, že soudní praxe dosud nevyřešila jednoznačně otázku, zda lhůta uvedená v ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb. má povahu lhůty promlčecí či prekluzivní, a proto proti svému rozhodnutí připustil dovolání. V dalším pak poukázal na odůvodnění svého rozhodnutí a navrhl zamítnutí

Nahrávám...
Nahrávám...