Nález 219/2005 SbNU, sv. 39, K rozhodování o žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 219
II. ÚS 715/04
K rozhodování o žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nebylo porušeno odmítnutím žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud obecné soudy řádně zkoumaly a posoudily splnění zákonných podmínek pro aplikaci tohoto institutu a své úvahy v tomto směru zákonu odpovídajícím způsobem odůvodnily.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 1. prosince 2005 sp. zn. II. ÚS 715/04 ve věci ústavní stížnosti J. K. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. září 2004 sp. zn. 14 To 599/2004, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.
Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se ústavní stížností podanou řádně a včas, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), domáhá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“) ze dne 23. 9. 2004 č. j. 14 To 599/2004-26, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Nymburce (dále též „okresní soud“) ze dne 11. 8. 2004 č. j. Pp 116/2004-21 a rozhodnuto tak, že se zamítá žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 1998 sp. zn. 5 T 30/98.
Stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 1998 sp. zn. 5 T 30/98 odsouzen pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání 10 let. Konec trestu je stanoven na 5. 10. 2007. Lhůta k podmíněnému propuštění uplynula dne 5. 6. 2004. Soud prvního stupně vyhověl žádosti stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu a stanovil mu zkušební dobu v trvání 5 let. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že se stěžovatel sice dopustil závažné trestné činnosti, ale šlo pouze o ojedinělé vybočení z jinak poměrně řádného způsobu života. Stěžovatel má zajištěno bydlení i zaměstnání a má dobré hodnocení ve výkonu trestu. Proto lze podle názoru soudu očekávat, že v budoucnu povede řádný život a nebude se dopouštět trestné činnosti. Proti rozhodnutí soudu podal stížnost státní zástupce. Krajský soud v Praze přezkoumal rozhodnutí o podmíněném propuštění a dospěl k závěru, že podmínky pro podmíněné propuštění stěžovatele z výkonu trestu nejsou zcela splněny. Rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce proto zrušil a rozhodl tak, že se žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu zamítá.
Stěžovatel spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv v tom, že stížnostní soud, ač soudu prvního stupně v podstatě ničeho nevytkl, pokud jde o úplnost provedeného dokazování, dospěl na podkladě shodných výsledků dokazování k odlišnému závěru, že stěžovatel sice prokázal polepšení, avšak propuštění z výkonu trestu by bylo příliš předčasné z hlediska speciální recidivy stěžovatele. V rozporu s…
