dnes je 20.6.2024

Input:

Nález 208/2006 SbNU, sv.43, K institutu utajeného svědka a k tzv. opomenutým důkazům

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 43, nález č. 208

II. ÚS 262/04

K institutu utajeného svědka a k tzv. opomenutým důkazům

Do kategorie „opomenuté důkazy“ lze zařadit i procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná, či toliko okrajová a obecná, neodpovídající povaze a závažnosti věci.

Postupem obecného soudu, který se v odůvodnění rozhodnutí ani v řízení mu předcházejícím nevypořádá s navrženými důkazy, jejichž proklamovaný význam má podpořit obhajovací verzi, je zasaženo do základního práva garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 8.listopadu 2006 sp. zn. II. ÚS 262/04 ve věci ústavní stížnosti J. Z. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 10. 2003 sp.zn. 31T 60/2003 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2004 sp. zn. 61 To 542/2003, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) a § 188 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona, trestným činem poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona a trestným činem neoprávněného držení platební karty dle § 249b trestního zákona.

Výrok

I. Městský soud v Praze postupem v řízení vedeném pod sp. zn. 61To 542/2003 zasáhl do základního práva stěžovatele garantovaného čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2004 ve věci sp.zn. 61 To 542/2003 se ve výrocích týkajících se J. Z. zrušuje.

III. Ve zbytku se návrh zamítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svým návrhem napadá rubrikovaná rozhodnutí obecných soudů, kterými mělo dojít k porušení jeho práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), přičemž dle názoru navrhovatele došlo současně k porušení čl. 82 Ústavy České republiky, neboť byl porušen princip nezávislosti soudu.

Stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) a § 188 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona, trestným činem poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona a trestným činem neoprávněného držení platební karty dle § 249b trestního zákona a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let; současně byl uložen trest propadnutí věci - tří platebních karet. Rozsudek obvodního soudu napadl stěžovatel odvoláním, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením, kterým zrušil napadený rozsudek pouze ve výroku o trestu propadnutí věci; výrok o vině i trestu odnětí svobody byl rozhodnutím potvrzen.

Stěžovatel měl v přesně nezjištěné době od druhé poloviny roku 1995 do října 2002, s výjimkou období

Nahrávám...
Nahrávám...