dnes je 26.9.2022

Input:

Nález 204/2005 SbNU, sv. 39, K návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Planá č. 2/2003 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Planá

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 204

Pl. ÚS 27/04

K návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Planá č. 2/2003 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Planá

Lpění na povinnosti obce předkládat každou zamýšlenou změnu v závazné části územně plánovací dokumentace, tj. každou změnu obecně závazné vyhlášky obce, nadřízenému orgánu územního plánování je v rozporu s rozumným výkladem těchto ustanovení. Jinými slovy, šlo by o formalismus, tj. lpění na dodržení procesních postupů bez toho, že by byl sledován vlastní účel těchto postupů. Argumentem ad absurdum, každá změna, byť pouze v názvu článku vyhlášky, provedená přijetím nové vyhlášky, by vyžadovala předchozí souhlas nadřízeného orgánu územního plánování.

Není tedy a priori potřeba souhlasu k provedení změny závazných částí územně plánovací dokumentace, pokud obec respektuje účel územního řízení (srov. § 25 stavebního zákona) a svým postupem nezasáhne do oblasti spadající pouze do výkonu přenesené působnosti (celková změna územně plánovací dokumentace). Krajskému úřadu v přenesené působnosti, resp. Ministerstvu vnitra a posléze i Ústavnímu soudu přináleží posoudit zákonnost vyhlášené obecně závazné vyhlášky až při následném výkonu státního dozoru, resp. soudní kontroly.

Ústavní soud je totiž dle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti. Má-li v případě podzákonných předpisů zkoumat jejich soulad se zákonem, jak Ústava České republiky a zákon o Ústavním soudu předvídají, musí být nesoulad s konkrétním zákonem navrhovatelem přesně vymezen, neboť není v silách orgánu povolaného k výkladu ústavního pořádku konfrontovat podzákonný předpis s prakticky celým právním řádem České republiky. Naopak předkladatel disponuje dostatečně vybaveným odborným aparátem a jako součást exekutivy má možnost spolupracovat s dalšími odborníky státní správy působícími u jiných organizačních složek státu specializujících se na danou problematiku, a proto takový požadavek kladený na navrhovatele není nepřiměřený. Ústavní soud je pak povolán k tomu, aby posoudil, zda konkrétní výklad použitého zákona, s nímž má být podzákonný předpis v rozporu, je ústavně konformní.

Nález

pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická ze dne 1. listopadu 2005 sp. zn. Pl. ÚS 27/04 ve věci návrhu ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Planá č. 2/2003 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Planá (nález byl vyhlášen pod č. 476/2005 Sb.).

Výrok

I. Čl. 12 obecně závazné vyhlášky města Planá č. 2/2003 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Planá se ruší.

II. Ve zbytku se návrh ministra vnitra zamítá.

Odůvodnění

I.

Návrhem zaslaným dne 1. června 2004 splňujícím formální náležitosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o Ústavním soudu“),

Nahrávám...
Nahrávám...