dnes je 13.11.2024

Input:

Nález 194/2005 SbNU, sv.39, Ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostiK právu na projednání věci v přiměřené lhůtě

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 194

III. ÚS 687/04

Ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti
K právu na projednání věci v přiměřené lhůtě

Z celkového pojetí úpravy a povahy řízení o návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví a na provedení jeho vypořádání některým ze způsobů uvedených v § 142 občanského zákoníku plyne, že předmětem takového řízení musí být vždy celá věc a že předmět řízení, jímž je jak zrušení, tak i vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemůže být v nalézacím ani v odvolacím řízení dělitelný, a to ani v tom smyslu, že by byla oddělitelná část výroku vyslovujícího zrušení podílového spoluvlastnictví od části vyslovující, který ze zákonem stanovených způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví soud zvolil a jak vypořádání upravil. Celý výrok ve věci samé je vždy jedním ze způsobů zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozhodnutí ve věci, byť se skládalo z několika částí, není rozhodnutím o několika právech se samostatným skutkovým základem. Jednotlivé části výroku nelze v těchto případech oddělovat, soud musí mít možnost posoudit celou věc komplexně tak, aby soudní rozhodnutí odpovídalo úpravě hmotného práva a respektovalo ochranu vlastnických práv garantovaných článkem 11 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud zdůrazňuje, že jeho závěr o porušení práva stěžovatelky na projednání věci v přiměřené lhůtě není pouhou akademickou konstatací. K jeho obsahu pak Ústavní soud zaujal stanovisko v nálezu sp. zn. III. ÚS 75/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 35, nález č. 140), dle něhož stran zjištěného porušení práva stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů přitom nejde o kognici s čistě akademickými důsledky, neboť se jedná o zásah relevantní z toho pohledu, kdy se dané konstatování jako způsobilý právní titul může projevit v právní sféře stěžovatele v souvislosti s uplatněním nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dojde-li ke splnění (prokázání) ostatních tímto zákonem předpokládaných podmínek, nutných ke vzniku nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 5. října 2005 sp. zn. III. ÚS 687/04 ve věci ústavní stížnosti M. B. proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. dubna 2004 sp. zn. 15 C 31/2001, Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2004 sp. zn. 55 Co 260/2004 a Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2005 sp. zn. 22 Cdo 9/2005, jimiž bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem.

Výrok

I. Postupem Obvodního soudu pro Prahu 9, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu ČR spočívajícím v průtazích ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 31/2001 bylo zasaženo do základního práva stěžovatelky uvedeného v čl. 38

Nahrávám...
Nahrávám...