Nález 189/2006 SbNU, sv.43, K principu „rovnosti zbraní“K posuzování podání účastníka řízení ze strany obecných soudů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 43, nález č. 189
IV. ÚS 544/05
K principu „rovnosti zbraní“
K posuzování podání účastníka řízení ze strany obecných soudů
Soudy nemohou provést takový výklad vyjádření účastníka řízení, který z něho jednoznačně nevyplývá. Pokud o obsahu vyjádření existují pochybnosti, je úkolem soudu, aby je odstranil, ať doplňujícím dotazem nebo jiným vhodným opatřením.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného - ze dne 17. října 2006 sp. zn. IV. ÚS 544/05 ve věci ústavní stížnosti Kostelecké uzeniny, a. s., proti rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. května 2005 č. j. 2 Cmo 422/2004-89 a Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2003 č. j. 21/24 Cm 64/98-61, jimiž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40 297 Kč.
Výrok
I. Rozsudky Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. května 2005 č. j. 2 Cmo 422/2004-89 a Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2003 č.j. 21/24 Cm 64/98-61 došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Proto se tato rozhodnutí ruší.
Odůvodnění
I.
1. Včas podanou ústavní stížností, splňující všechny formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo narušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a rovněž právo na soudní ochranu podle čl.90 Ústavy České republiky.
2. Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40 297 Kč (výrok I.) a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 612 Kč (výrokII.). O odvolání stěžovatelky rozhodl výše popsaným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci. Rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že v její věci rozhodl soud prvního stupně rozsudkem pro uznání, což odůvodnil tím, že ačkoliv stěžovatelka podala k věci vyjádření, nejednalo se o vyjádření požadované soudem. V odvolání pak uvedla, že Krajský soud v Brně rozhodl, přestože podle jejího názoru nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, stanovené v § 153a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Odvolací soud však rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, neboť i podle jeho názoru stěžovatelka ve svém vyjádření neuvedla žádné konkrétní skutečnosti.
4. Podle názoru stěžovatelky z § 114b odst. 1 o. s. ř. plyne, že nárok se má za uznaný, pokud se žalovaná strana bez vážného důvodu k výzvě soudu včas nevyjádří. To však její případ není, neboť se k výzvě soudu vyjádřila a z jejího vyjádření lze dovodit, že nárok žalobkyně neuznala. Ke konkrétní žalované částce se pak nemohla vyjádřit, protože žaloba postrádala informaci o začátku lhůty splatnosti. Proto stěžovatelka na svou obranu uvedla…
