dnes je 26.9.2022

Input:

Nález 185/2005 SbNU, sv. 38, K náležitostem výroku trestního rozsudku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 185

II. ÚS 460/04

K náležitostem výroku trestního rozsudku

Jednoznačný soulad mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry jsou nezbytnými podmínkami spravedlivého procesu. Z hlediska principu presumpce neviny musí být závěr o zavinění pachatele, který je závěrem právním, vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplynout.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka - ze dne 27. září 2005 sp. zn. II. ÚS 460/04 ve věci ústavní stížnosti A. R. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2004 sp. zn. 4 Tdo 951/2004 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. dubna 2004 sp. zn. 7 To 174/2003, jimiž byla stěžovatelka uznána vinnou pokusem trestného činu vraždy.

Výrok

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2004 ve věci sp. zn. 4 Tdo 951/2004 a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2004 ve věci sp. zn. 7 To 174/2003 byla porušena práva stěžovatelky dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dle čl.6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2004 ve věci sp. zn. 4 Tdo 951/2004 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2004 ve věci sp. zn. 7 To 174/2003 se zrušují.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadla stěžovatelka shora uvedená rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi byla porušena zejména její ústavně zaručená práva dle v čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a proto navrhla, aby je Ústavní soud zrušil.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2003 č. j. 43 T 4/2003-215 byla stěžovatelka uznána vinnou pokusem trestného činu vraždy, kterého se dle skutkové věty rozsudku dopustila tím, že dne 2.7. 2002 kolem 01.30 hodin v Praze 4, E. ul. č. ..., před nočním klubem „... ...“ fyzicky napadla z nezjištěné příčiny vyhazovacím nožem zvaným „motýlek“ poškozeného E. S., svým jednáním mu způsobila řeznou ránu vpředu a vpravo na krku délky asi 10 cm pronikající ke štítné chrupavce bez postižení velkých krčních cév a nervů, bodnou ránu s vbodem délky ani 1,5 cm v levé srdeční krajině ve výši 4. - 5. žebra při hrudní kosti s bodným poraněním osrdečníku a levé srdeční komory a bodnou ránu s vbodem v oblasti pupku délky asi 2 cm nepronikající do dutiny břišní, přičemž v důsledku zranění byl poškozený poté okamžitě převezen do ... nemocnice, kde byl následně operován. Za tento pokus trestného činu byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání deseti let.

Tento rozsudek napadla stěžovatelka odvoláním, v němž uplatnila výhrady vůči hodnocení důkazů nalézacím soudem, přičemž především namítala, že soud vycházel výhradně z výpovědi poškozeného a důkazy svědčící v její prospěch opomenul.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 8. 2003 ve věci sp. zn. 7 To 88/03 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k novému rozhodnutí.

Rozsudkem ze dne 3. 11. 2003 č. j. 43 T 4/2003-246 Městský

Nahrávám...
Nahrávám...