dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 182/2005 SbNU, sv. 38, K právu obviněného být slyšen při rozhodování soudu o jeho stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 182

IV. ÚS 430/05

K právu obviněného být slyšen při rozhodování soudu o jeho stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby

Pokud soud rozhodl o stížnosti stěžovatele proti rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby v neveřejném zasedání bez přítomnosti stěžovatele a bez jeho slyšení, upřel stěžovateli jeho základní právo být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž byla přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby, které vyplývá z čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod; jeho nerespektováním porušil též čl. 10 Ústavy České republiky.

Za situace, kdy Ústavní soud shledal porušení základních práv stěžovatele spočívající primárně v procesním pochybení obecného soudu, nezabýval se tím, zda orgány činné v trestním řízení ústavně konformně hodnotily důvody ponechání stěžovatele ve vazbě, tedy vlastním hodnocením skutečností, které k tomuto závěru vedly. Takové ochrany, bude-li jí třeba, se stěžovatel může domáhat až poté, co jeho stížnostní námitky budou po jeho slyšení projednány a vyhodnoceny v řádně proběhnuvším soudním řízení. Je v jurisdikci soudu, aby sám po vyslechnutí stěžovatele uvážil, jsou-li stěžovatelovy námitky proti pokračování vazby důvodné či nikoliv. Ústavní soud v tomto směru nehodlá do pravomoci obecného soudu vstupovat a jeho rozhodnutí jakkoliv determinovat. Ústavní soud přitom nepřehlédl, že stěžovatel sám v podané ústavní stížnosti žádné argumenty proti existenci vazebních důvodů neuplatnil, jinak řečeno v řízení o ústavní stížnosti ani netvrdil, že by vazební důvody u něho nebyly naplněny, čímž sám pro Ústavní soud uzavřel prostor k přezkumu této otázky.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 26. září 2005 sp. zn. IV. ÚS 430/05 ve věci ústavní stížnosti M. B. proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. května 2005 č. j. 1 T 137/2005-2774, jímž bylo rozhodováno v neveřejném zasedání senátu o stížnosti stěžovatele proti usnesení státního zástupce o ponechání stěžovatele ve vazbě.

Výrok

I. Usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2005 č.j. 1 T 137/2005-2774 se zrušuje.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) mimo jiné domáhá zrušení shora označeného usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále též „okresní soud“) s odůvodněním, že předtím, než soud zamítl jeho stížnost proti usnesení státního zástupce o tom, že se stěžovatel ponechává i nadále ve vazbě, stěžovatele nevyslechl, přestože o to žádal. Stěžovatel se odvolává na nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 239/2005 Sb. ze dne 22. 3. 2005, na který upozornil při veřejném zasedání dne 1. 6. 2005 i Okresní soud v Ústí nad Labem, avšak bezvýsledně.

Stěžovatel dále uvádí, že „ve zbylém odkazuje na svoji předchozí stížnost ze dne 14. 3.

Nahrávám...
Nahrávám...