Nález 175/2007 SbNU, sv. 47, K rozhodování obecných soudů o odměně soudního exekutora

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 175

I. ÚS 752/04

K rozhodování obecných soudů o odměně soudního exekutora

V posuzované věci byla aplikována protiústavní ustanovení vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, a vyhlášky č.233/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2001 Sb., posléze zrušená Ústavním soudem, a proto považuje Ústavní soud za nutné zrušit i ta rozhodnutí, která byla na jejich základě vydána. Zrušení těchto rozhodnutí v konkrétní věci je založeno na shodných argumentech, jimiž bylo odůvodněno zrušení obecných pravidel chování. Ústavní soud je přesvědčen, že obecný soud nedostál svým procesním povinnostem při přezkoumávání zákonnosti postupu exekutora, proto připomíná princip vycházející z čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Další ústavní princip, relevantní v této věci, je zakotven v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Obvodní soud svým postupem v předmětné věci z těchto principů vykročil a stěžovateli právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod neposkytl, když aplikoval protiústavní ustanovení vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění vyhlášky č.233/2004 Sb., ačkoliv ve smyslu čl. 95 Ústavy České republiky má povinnost nepoužít ustanovení podzákonného předpisu, pokud shledá jeho rozpor se zákonem. V tomto případě je jeho povinností postupovat v duchu zákona, rozhodnout a své rozhodnutí řádně odůvodnit.

Ústavní soud opětovně připomíná jeden ze základních principů exekučního řízení - zákonnou ochranu majetku povinného (v rozsahu převyšujícím vymáhanou pohledávku s příslušenstvím), který se na ústavní úrovni odvozuje z čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z této ochrany vyplývá, že také v exekuci prováděné soudním exekutorem podle exekučního řádu je kategoricky nezbytné, aby exekuční příkazy směřovaly toliko ke spolehlivému uspokojení pohledávky oprávněného a s tím spojených nákladů exekuce a neznamenaly pro povinného likvidační opatření tím, že paralyzují jeho životní podmínky či hospodářské funkce. Také pro exekutora jako orgán veřejné moci platí princip vycházející z čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Další ústavní princip, tj. princip proporcionality, obsažený i v § 58 odst. 2 exekučního řádu a § 263 občanského soudního řádu je dále rozveden v novelizovaném ustanovení § 47 odst. 1 exekučního řádu ve znění zákona č. 133/2006 Sb., podle kterého je exekutor povinen zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.

Z tohoto pohledu Ústavní soud konstatuje, že soudní exekutor jako orgán veřejné moci vázaný ústavním pořádkem (viz § 2 exekučního řádu) uvedené principy…