dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 174/2001 SbNU, sv. 24, K dokazování v trestním řízení; K právům obviněného

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 174

III. ÚS 376/01

K dokazování v trestním řízení
K právům obviněného

1. Akceptuje-li trestní řád pro rozhodnutí ve věci samé provedení důkazu mimo hlavní líčení, musí takové provedení důkazu garantovat právo na obhajobu a zásadu kontradiktornosti řízení v míře srovnatelné s kautelami provádění důkazů v hlavním líčení.

2. Stanoví-li § 160 odst. 1 trestního řádu, že se obvinění sděluje podezřelému nejpozději na počátku jeho prvního výslechu, pak nutno termín a čas sdělení obvinění, jež prvnímu výslechu obviněného s určitým odstupem předchází, výslovně vyznačit v záznamu o sdělení obvinění. V opačném případě není dán důvod pro přijetí závěru, podle něhož ke sdělení obvinění došlo v jiném termínu a čase, než je počátek prvního výslechu.

3. Uznáním důkazu provedeného v rozporu s trestním řádem nalézací soud porušil základní právo na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), soud odvolací pak základní právo plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny porušil tím, že uvedenou vadou trpící rozhodnutí soudu prvního stupně nezrušil. Akceptováním výpovědi osoby učiněné před zahájením trestního stíhání jako důkazu svědeckou výpovědí, ačkoli se nejednalo o neodkladný, resp. neopakovatelný úkon a nebyly dodrženy zákonné podmínky pro výjimku ze zásady bezprostřednosti v trestním řízení, bylo dotčeno i základní právo obviněného na obhajobu v trestním řízení podle čl. 40 odst. 3 Listiny.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 15. listopadu 2001 sp. zn. III. ÚS 376/01 ve věci ústavní stížnosti A. D. proti usnesení Krajského soudu v Praze z 21. 3. 2001 sp. zn. 9 To 102/2001, kterým bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami z 23. 1. 2001 sp. zn. 1 T 193/97, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody a k trestu propadnutí věci.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. března 2001 č. j. 9 To 102/2001-781 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 19. 6. 2001, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2001 č. j. 9 To 102/2001-781, kterým bylo zamítnuto jím podané odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 1. 2001 č. j. 1 T 193/97-759. Tímto rozsudkem byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona, účinného do 31. 12. 1998, (dále jen „tr. zák.“) a odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků a šesti měsíců, a dále mu byl uložen podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. i trest propadnutí věci.

Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen v základním právu na soudní ochranu, plynoucím z čl. 36

Nahrávám...
Nahrávám...