dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 163/2005 SbNU, sv. 38, K podmínkám vydání rozsudku pro zmeškání

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 163

IV. ÚS 63/05

K podmínkám vydání rozsudku pro zmeškání

Rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. Soud proto musí v každém jednotlivém případě dříve, než přistoupí k vydání rozsudku pro zmeškání, resp. než rozhodne o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, pečlivě uvážit, zda důvod zmeškání, stejně tak jako časový rozsah zmeškání žalovaného při prvním jednání, jsou omluvitelné. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. Soud by měl v každém jednotlivém případě přihlédnout rovněž k povaze předmětu sporu. Ústavní soud má za to, že k vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu či úmyslně soudní řízení protahuje. V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 a 3 občanského soudního řádu). Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být proto posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Rychetského - ze dne 23. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 63/05 ve věci ústavní stížnosti C., s. r. o., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2004 č. j. 8 Cmo 85/2004-224, jímž byl potvrzen rozsudek pro zmeškání vydaný Krajským soudem v Hradci Králové, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku peněžitou částku.

Výrok

I. Výroky I., IV., V. a VI. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.října 2004 č. j. 8 Cmo 85/2004-224 se zrušují.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. února 2005 domáhala zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze (dále též „vrchní soud“), jímž bylo rozhodnuto o jejím odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále též „krajský soud“), kterým jí byla uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku částku 365 487,10 Kč s příslušenstvím. Má za to, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V odůvodnění ústavní stížnosti uvedla, že v rámci

Nahrávám...
Nahrávám...