dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 162/2005 SbNU, sv. 38, K odůvodnění tzv. útěkové vazby; K právu být slyšen před rozhodnutím soudu o ponechání ve vazbě

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 162

IV. ÚS 389/05

K odůvodnění tzv. útěkové vazby
K právu být slyšen před rozhodnutím soudu o ponechání ve vazbě

V nálezu sp. zn. IV. ÚS 226/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 126) bylo konstatováno, že nález sp. zn. III. ÚS 566/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 48, str. 3) v žádném případě (a plyne to zcela jasně z jeho odůvodnění) nelze interpretovat tak, že by samotný fakt trestního stíhání pro trestný čin ohrožující obviněného trestem odnětí svobody kolem osmi let dovoloval rozhodnout o uvalení vazby či o ponechání ve vazbě bez přihlédnutí k dalším konkrétním okolnostem doprovázejícím každý posuzovaný případ. Ve vazebním rozhodování musí být přesvědčivě vyloženy důvody opodstatňující omezení osobní svobody vazbou. Pokud usnesení soudu obsahuje jen povšechné odůvodnění, je nepřezkoumatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1.4. 2004 sp. zn. III. ÚS 566/03: v tehdy posuzovaném případě obecné soudy poukázaly nikoli obecně, nýbrž konkrétně na okolnosti, které dle jejich názoru odůvodňovaly obavu, že stěžovatel uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, a danou hrozbu uložení vysokého trestu náležitě individualizovaly). Ve stadiu, kdy není skončeno shromažďování důkazů relevantních pro úvahy o individualizovaném trestu, je nutno (čl. 40 odst. 2 ve spojení s čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) za relevantní brát spíše spodní hranici trestní sazby a pouze ve zcela přesvědčivě doložených případech je přípustné zohlednit i úvahy o trestu vyšším.

Podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nutné slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 18. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 389/05 ve věci ústavní stížnosti K. V. proti usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 28. června 2005 č. j. Nt 67/2005-10 a proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 13. června 2005 č. j. ZT 120/2005-670, jimiž byla stěžovatelka ponechána ve vazbě.

Výrok

I. Nerespektováním čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod bylo usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 28. 6. 2005 č. j. Nt 67/2005-10 porušeno základní právo stěžovatelky na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto usnesení se ruší.

III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se ústavní stížností podanou dne 4. 7. 2005 domáhala zrušení výše uvedených usnesení, jimiž byla jako osoba obviněná ze spáchání trestných činů kuplířství a účasti na zločinném spolčení ponechána ve vazbě [§ 71 odst. 3 trestního ř. (dále jen „tr. ř.“)], a to z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. ř. (útěková vazba). Stěžovatelka tvrdila, že těmito rozhodnutími bylo

Nahrávám...
Nahrávám...