dnes je 6.10.2022

Input:

Nález 162/1997 SbNU, sv. 9, K otázkám procesní dispozice s předmětem soudního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 162

IV. ÚS 295/97

K otázkám procesní dispozice s předmětem soudního řízení

Vzal-li účastník procesní úkon tam, kde zákon takové zpětvzetí připouští, zpět, nelze toto zpětvzetí vzít dalším úkonem zpět, a navrátit tak řízení do původního stavu. Skutečnost, že stěžovatelka svůj procesní úkon, totiž zpětvzetí návrhu, vzala zpět, nemohla proto být za situace, kdy žalovaný s uvedeným zpětvzetím žaloby neprojevil nesouhlas, pro rozhodování soudu relevantní.

Pokud však správce konkursní podstaty ohledně jiného nároku, který byl dále předmětem řízení, s poukazem na ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb., navrhl, aby soud pokračoval v přerušeném odvolacím řízení, měl soud o tomto nároku stěžovatelky na vydání živého a mrtvého inventáře věcně rozhodnout. Neučinil-li tak s poukazem na prohlášení konkursu, porušil tím stěžovatelčino ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu IV. senátu ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. IV. ÚS 295/97 ve věci ústavní stížnosti R.Z. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci z 5. 5. 1997 sp. zn. 29 Co 202/95 o zamítnutí návrhu na vydání majetkového podílu z transformace družstva.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 5. 5. 1997 čj. 29 Co 202/95-84 se ve výrokové části, jíž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky o vydání živého a mrtvého inventáře v hodnotě 151526 Kč, zrušuje.

Ve zbývající části se ústavní stížnost zamítá.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, stěžovatelka mimo jiné uvádí, že rozsudky obecných soudů bylo porušeno ustanovení článku 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť nesprávnou aplikací zákona č. 229/1991 Sb. a zákona č. 42/1992 Sb. byla omezena na právech, která jí tyto předpisy zaručují. Tím došlo i k porušení článku 11 odst. 1 Listiny, neboť stěžovatelka byla zkrácena na svém majetkovém právu. V řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou bylo konstatováno, že v projednávané věci fakticky nedošlo k transformaci družstva, a proto družstvu nevznikla povinnost vyplatit stěžovatelce majetkový podíl. Aniž by se řádně poradila, stěžovatelka vzala v rámci odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou návrh zpět, nicméně ještě předtím, než ve věci začal jednat krajský soud, opravila své podání tak, že předmětem odvolacího řízení je i část rozsudku týkající se návrhu na vydání majetkového podílu. S přihlédnutím k obsahu odvolání měl se krajský soud zabývat otázkou, zda celkový stěžovatelčin projev nezanechává pochybnosti o jeho obsahu a smyslu, tedy zda takový projev lze považovat za skutečné zpětvzetí návrhu. Protože ve svých důsledcích jde i o jisté procesní právo, byl soud vzhledem k ustanovení § 5 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) povinen poučit stěžovatelku o procesních právech a zajistit jí právní pomoc za podmínek stanovených

Nahrávám...
Nahrávám...