dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 151/2005 SbNU, sv. 38, K povinnosti orgánů činných v trestním řízení doručit rozhodnutí obhájci obviněného

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 151

IV. ÚS 272/05

K povinnosti orgánů činných v trestním řízení doručit rozhodnutí obhájci obviněného

Právní vztah u dobrovolného zastoupení vzniká mezi zastoupeným a zástupcem na základě smlouvy (často nepřesně označované jako dohoda o plné moci) a k jeho obsahu patří právo zástupce zastupovat zastoupeného v dohodnutém rozsahu. Zákon však nestanoví obligatorní formu uzavření tohoto právního úkonu, může být učiněn ústně a právní úkon směřující k uzavření této dohody může mít i konkludentní formu, např. tak, že obhájce, který byl ústně k zastupování obviněného zmocněn, začne jako obhájce v řízení vystupovat. Naproti tomu plná moc je jednostranný právní úkon zastoupeného, jenž je adresován třetím osobám, kterým se dává na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat a v jakém rozsahu (plná moc je pouhým osvědčením existence práva určité osoby zastupovat jinou osobu). Na rozdíl od občanského soudního řízení pak zmocnění obhájce - advokáta lze v trestním řízení omezit pouze na některé úkony nebo na část řízení, pravidlem praxe je zmocnění obhájce neomezené, pro řízení jako celek. Nevyplývá-li však z učiněného právního úkonu jeho rozsah, zároveň však ani jeho omezení, nelze v žádném případě dovodit, že zmocnění obhájce k zastupování je omezené na úkon, při němž ke zmocnění došlo.

Pokud měl soud o zastoupení pochybnosti, ať již z hlediska jeho rozsahu či z hlediska doložení existence tohoto právního vztahu orgánům činným v trestním řízení, za situace, kdy takové pochybnosti v přípravném řízení nevznikly nebo nebyly stěžovateli žádným způsobem prezentovány, mohl a měl sám vyzvat stěžovatele nebo jeho obhájce, aby mu doklad prokazující uzavření dohody o zastupování a jeho rozsahu předložili.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Pavla Rychetského a Miloslava Výborného - ze dne 3. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 272/05 ve věci ústavní stížnosti H.D. M. proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 15.srpna 2003 sp. zn. 3 T 91/2003, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem dle § 150 odst. 1 trestního zákona, a proti nečinnosti tohoto soudu.

Výrok

I. Okresnímu soudu v Chebu se zakazuje pokračovat v porušování práv stěžovatele v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 3 T 91/2003.

II. Ve zbytku se návrh odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 11.května 2005 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedený trestní příkaz Okresního soudu v Chebu a zároveň zakázal tomuto soudu pokračovat v porušování práv stěžovatele a nařídil mu doručit uvedený trestní příkaz advokátovi JUDr. V. F., věcně projednat odpory proti uvedenému trestnímu příkazu a ve věci nařídit hlavní líčení. V odůvodnění stížnosti pak uvedl, že trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 15. srpna 2003 sp. zn. 3 T 91/2003 byl uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 trestního zákona, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 40

Nahrávám...
Nahrávám...