dnes je 6.10.2022

Input:

Nález 151/1997 SbNU, sv. 9, K odpovědnosti za průtahy v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 151

III. ÚS 218/97

K odpovědnosti za průtahy v soudním řízení

Zásady spravedlivého procesu vyžadují - mimo jiné - aby se každému dostalo právní ochrany bez zbytečných průtahů ze strany orgánů veřejné moci (soudů) (čl. 38 odst. 2 al. 1 Listiny základních práv a svobod); v nálezu ve věci IV. ÚS 55/94 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 2, č. 42, vydání 1. Praha, C.H. Beck 1995) Ústavní soud vyslovil, že „je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respekt ovány“.

Pojem „stát“ v citované právní větě nelze vztáhnout k vlastní jurisdikční složce soudní moci, ale výlučně na tu její část, jíž náleží, jako části výkonné moci veřejné, správa soudů, a která je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, a do jejíž výlučné pravomoci spadá povinnost rozdílení soudu napadlé agendy, stejně tak jako povinnost dbát na řádné a dostatečné personální obsazení jednotlivých soudů. Orgánem, jemuž tedy svědčí posléze zmíněná povinnost, nejsou tedy obecné soudy jako jurisdikční část soudní moci, ale Ministerstvo spravedlnosti, a proto povinnost plynoucí z citované právní věty míří nikoli vůči obecným soudům jako takovým, ale vůči němu.

Jestliže ústavní záruka spravedlivého procesu vyžaduje, aby ochrana právům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) byla poskytována bez zbytečných průtahů, nelze adjektivu „zbytečných“ rozuměti jinak, než že o zbytečné průtahy ve smyslu porušení ústavních zásad spravedlivého procesu (tj. „stanoveného postupu - čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) půjde zpravidla jen tehdy, jestliže tyto průtahy vzniknou špatnou či nevhodnou organizací práce, za niž nese odpovědnost příslušný funkcionář soud u, nebo jsou založeny dostatečně a přesvědčivě zjištěnou liknavostí soudu (soudce) nebo podobnými okolnostmi spočívajícími při výkonu jurisdikce na jeho straně.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 4. prosince 1997 sp. zn. III. ÚS 218/97 ve věci ústavní stížnosti Klubu právní podpory, nadace proti postupu Okresního soudu v Mělníku ve věci 10C 1234/94, spočívajícímu v průtazích v řízení.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) a za podmínek stanovených zákonem [§ 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb.] vytkl stěžovatel „nečinnost“ obecného soudu I. stupně (Okresního soudu v Mělníku, ve věci 10 C 1243/94) a tvrdil, že tento soud v rozporu s ústavním příkazem [čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)] bezdůvodně a navzdory jeho stížnostem včasně a bez průtahů neprojednává jeho žalobu (o cca 119000 Kč) vůči žalovaným, které ve své žalobě (a v ústavní stížnosti jako vedlejší účastníky) řádně označil; s odkazem na nález Ústavního soudu ve věci I. ÚS 5/96 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 6. , č. 116, vydání 1. Praha, C.H. Beck 1997) a usnesení téhož soudu ve věci III. ÚS 169/96 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5. ,

Nahrávám...
Nahrávám...