Nález 150/2005 SbNU, sv. 38, K právu obviněného být slyšen v řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 150
IV. ÚS 423/04
K právu obviněného být slyšen v řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby
Pokud orgány činné v trestním řízení nereflektovaly ústavněprávní výklad dané problematiky vyložené v obecně přístupných nálezech Ústavního soudu, porušily tím, vycházeje ze smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného ústavního soudnictví majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování rozhodovací praxe v oblasti ústavně zaručených kautel, maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby. Nerespektování právního názoru Ústavního soudu nadto zakládá porušení principu rovnosti, jakož i dotčení v právní jistotě občanů.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové - ze dne 3. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 423/04 ve věci ústavní stížnosti L.K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004 č. j.1 To 757/2004-11, kterým byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí státního zástupce o ponechání stěžovatele ve vazbě.
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004 č. j. 1 To 757/2004-11 se zrušuje.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě a také žádá, aby Ústavní soud, než tak učiní, posoudil, zda je napadené rozhodnutí v souladu s požadavkem uvedeným v čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a s čl. 10 Ústavy České republiky, upravujícím otázku aplikační přednosti mezinárodních smluv před ustanoveními tzv. běžných zákonů.
Z podané ústavní stížnosti a z vyžádaných písemností Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočky v Olomouci, zjistil Ústavní soud následující.
Usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 26. 8. 2004 č. j. 2 KZv 55/2004-53 byl stěžovatel ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), c) trestního řádu; současně bylo ve výroku rozhodnutí konstatováno, že důvod vazby dle ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu pominul. Stěžovatel je stíhán pro skutek kvalifikovaný jednak jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 148 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákona a jednak jako tentýž trestný čin podle § 148 odst. 2, odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákona, oba nedokonané, ve stádiu přípravy dle ustanovení § 7 odst. 1 trestního zákona, a ve spolupachatelství s dalšími čtyřmi obviněnými; v prvém případě zamýšlená škoda dosahovala výše 23 692 095 Kč, v druhém případě 17 608 987,27 Kč. V odůvodnění se uvádí, že stěžovatel byl již opakovaně trestán pro majetkovou trestnou činnost a byl i ve výkonu trestu odnětí svobody; skutek, pro který je stíhán, spáchal v době podmíněného odsouzení. V jednání stěžovatele, pro které je trestně stíhán, nelze přehlédnout zřetelný majetkový aspekt, jakož i skutečnost, že finanční profit se snažil…
