Nález 139/2000 SbNU, sv. 20, K zastavení soudního řízení pro nezaplacení soudního poplatku
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 139
II. ÚS 20/99
K zastavení soudního řízení pro nezaplacení soudního poplatku
Soudní poplatek stanovený procentní sazbou je splatný na základě výzvy soudu. Pro nezaplacení takového poplatku nebylo možno zastavit řízení na základě jediné výzvy soudu. Bylo třeba výzev dvou. Druhou výzvou měla být dodatečně soudem stanovena lhůta k zaplacení, což plyne z dikce § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Mylný je právní názor spočívající v tom, že omezení návrhu je změnou návrhu podle § 95 občanského soudního řádu a že tudíž má procesní dosah jen tehdy, je-li soudem projeven s omezením souhlas. Takové „omezení návrhu“ je totiž procesním úkonem, jenž se řídí podle své povahy režimem částečného zpětvzetí návrhu podle § 96 občanského soudního řádu.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 3. října 2000 sp. zn. II. ÚS 20/99 ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., proti usnesení Městského soudu v Praze z 27. 10. 1998 sp. zn. 13 Co 391/98 ohledně zastavení řízení o náhradu škody, zastavení řízení o návrhu na uložení povinnosti České advokátní komoře zapsat stěžovatele do seznamu advokátů a zastavení řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků.
I. Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 1998 č. j. 13 Co 391/98-128, pokud jím bylo potvrzeno usnesení prvostupňového soudu o zastavení řízení o náhradu škody, se zrušuje.
Ústavní stížnost proti části usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 1998 č. j. 13 Co 391/98-128, jíž soud zrušil usnesení soudu prvního stupně - Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 9. 1998 č. j. 18 C 382/91-121 ve výroku o zastavení řízení o návrhu stěžovatele, aby České advokátní komoře byla uložena povinnost zapsat jej do seznamu advokátů, se zamítá.
Ústavní stížnost proti části téhož usnesení Městského soudu v Praze, jíž soud potvrdil výrok soudu prvního stupně, jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 3. 9. 1998, se zamítá.
II. Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 1. 1999, jakož i podáním doručeným soudu dne 25. 1. 1999, se stěžovatel, v řízení před obecnými soudy žalobce, domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze (jako soudu odvolacího) ze dne 27. 10. 1998 č. j. 13 Co 391/98-128. Usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně dne 4. 12. 1998. Stížnost je podána v zákonné lhůtě.
Stěžovatel tvrdí, že postupem Městského soudu v Praze byl porušen čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Ústavní stížnost zejména uvádí, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 9. 1998 č. j. 18 C 382/91-121 (dále jen „usnesení soudu prvního stupně“) bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě ve věci návrhu na zápis do seznamu advokátů a o žalobě pro náhradu škody (ušlého zisku). Stěžovatel uvádí, že usnesení soudu prvního stupně mu bylo doručeno dne 21. 9. 1998, že dne 5. 10. 1998, tedy v zákonné lhůtě, podal proti němu odvolání a zároveň kolkovými známkami v souladu s § 8 zákona č. 549/1991…
