dnes je 10.8.2022

Input:

Nález 128/2004 SbNU, sv. 34, Ke lhůtě pro uplatnění nároku na finanční náhradu podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích; K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 128

IV. ÚS 628/03

Ke lhůtě pro uplatnění nároku na finanční náhradu podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
K průtahům v soudním řízení

Právo na spravedlivý proces zaručené Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) i Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) musí být aplikováno bezvýjimečně, stojí nad zákony, a pakliže Ústavní soud zjistil, a to bez jakýchkoliv pochybností, že ve věci stěžovatelů bylo řízení v jeho celku nutno považovat za proces nespravedlivý a rozporný s články Listiny a Úmluvy dále citovanými, bylo by popřením úlohy Ústavního soudu toto zjištění zamlčet.

Co do petitu ústavní stížnosti musela být tato stížnost zamítnuta. Nelze jí však upřít opodstatněnost co do výtek namítajících neodůvodněné průtahy v řízení před obecnými soudy, a i když tyto výtky nejsou schopny založit důvod pro zrušení stěžovaných rozhodnutí, vyslovuje Ústavní soud, že Okresní soud v Hradci Králové a Krajský soud v Hradci Králové porušily v řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové základní práva stěžovatelů ústavně zaručená čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Pavla Rychetského a JUDr. Michaely Židlické - ze dne 14. září 2004 sp. zn. IV. ÚS 628/03 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. S. a spol. proti rozsudku Nejvyššího soudu ze 14. 10. 2003 sp. zn. 28 Cdo 1980/2003, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze 14. 5. 2003 sp. zn. 21 Co 126/2003 a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové z 20. 12. 2002 sp. zn. 10 C 227/94 o zamítnutí žaloby právního předchůdce stěžovatelů, jíž se domáhal zaplacení finanční náhrady za nemovitosti a movité věci.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 12. 2003, se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozsudků.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 10 C 227/94; z něj zjistil, že právní předchůdce stěžovatelů J. J. podal dne 22. 3. 1994 Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu proti České republice, Ministerstvu financí, o zaplacení finanční náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, v žalobě specifikované (dále jen „předmětné nemovitosti“), a za propadlé movité věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22. 5. 1959 byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 4 To 132/59 odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 a 1/2 roku a zároveň bylo vysloveno propadnutí veškerého jeho majetku, mimo jiné i předmětných nemovitostí. Nejvyšší soud rozhodl dne 31. 3. 1992 rozsudkem sp. zn. 5 Tz 108/91 tak, že výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z roku 1959 byl porušen zákon, a tento rozsudek zrušil. Uvedený rozsudek Nejvyššího soudu byl vyhlášen za přítomnosti původního žalobce dne 31. 3. 1992. Písemné vyhotovení rozsudku mu však bylo doručeno až dne 2. 3. 1993. Následně původní

Nahrávám...
Nahrávám...