dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 108/2003 SbNU, sv. 30, K povinnosti soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit; Ke spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ve větším rozsahu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 108

IV. ÚS 564/02

K povinnosti soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit
Ke spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ve větším rozsahu

Mezi principy řádného a spravedlivého procesu vylučující libovůli při rozhodování patří povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, a to v trestním řízení (v případě rozsudku) způsobem zakotveným v ustanovení § 125 trestního řádu; pokud z odůvodnění nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé, pak odůvodnění nevyhovuje zákonným hlediskům a je v podstatě nepřezkoumatelné.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 8. července 2003 sp. zn. IV. ÚS 564/02 ve věci ústavní stížnosti V. S. proti usnesení Nejvyššího soudu z 20. 6. 2002 sp. zn. 3 Tdo 254/2002 o odmítnutí stěžovatelova dovolání a proti rozsudku Městského soudu v Praze z 20. 2. 2002 sp. zn. 8 To 72/2002, jímž byl při nezměněném výroku o vině změněn výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 z 19. 10. 2001 sp. zn. 3 T 151/2001 a jímž byl stěžovatel nově odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. června 2002 sp. zn. 3 Tdo 254/2002 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. února 2002 sp. zn. 8 To 72/2002 se zrušují.

Odůvodnění

Dne 21. 8. 2002 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání. Dále požadoval zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byl při nezměněném výroku o vině změněn výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 10. 2001 sp. zn. 3 T 151/2001 a kterým byl nově odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.

V ústavní stížnosti stěžovatel obsáhle popsal závěry, z nichž vycházel rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 a kterými Městský soud v Praze odůvodnil napadené rozhodnutí, a vyslovil s nimi zásadní nesouhlas. Ve stručnosti se zmínil i o dovolání, které proti rozsudku Městského soudu v Praze podal a které dovolací soud odmítl s odůvodněním, že dovolání může napadat rozhodnutí odvolacího soudu pouze ze zákonem předvídaných důvodů.

V postupu soudů shledal stěžovatel zásah do svých základních práv. Konkrétně mělo být porušeno jeho právo na osobní svobodu, k jejímuž omezení může podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) dojít jen ze zákonem stanovených důvodů. Rovněž mělo být zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jedním ze znaků spravedlivého procesu je odůvodnění rozhodnutí způsobem, ze kterého je zřejmé, z jakých procesních úvah soud vycházel.

K ústavní stížnosti se

Nahrávám...
Nahrávám...