dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 107/2004 SbNU, sv. 34, K průtahům v soudním řízení; K náhradě nákladů řízení před Ústavním soudem; K rozhodování Ústavního soudu bez nařízení ústního jednání

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 107

I. ÚS 296/04

K průtahům v soudním řízení
K náhradě nákladů řízení před Ústavním soudem
K rozhodování Ústavního soudu bez nařízení ústního jednání

Pro posuzování průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení není rozhodující, zda jsou případné průtahy způsobovány subjektivním faktorem stojícím na straně obecného soudu (tedy například liknavým jednáním rozhodujícího soudce) či objektivním faktorem spočívajícím v množství napadlých věcí, v právní úpravě organizace soudnictví či v nedostatečném administrativním a technickém zázemí obecných soudů. Podle Ústavního soudu je to státní moc jako celek bez ohledu na její dělení do jednotlivých složek, která má jednotlivci garantovat ochranu jeho práv, přičemž nezbytným atributem takové ochrany je také její včasnost.

Z hlediska postavení jednotlivce proto není rozhodující, jaké příčiny vedly ke stavu, kdy o jeho věci není rozhodováno dostatečně rychle. Pro účely posuzování průtahů v řízení je nicméně klíčovým faktorem skutečnost, zda průtahy spočívají toliko na straně státní moci (soudu) nebo jsou vyvolávány také jednáním účastníků řízení či přímo stěžovatelem.

Ústavní soud nemohl vyhovět návrhu stěžovatele na přiznání odškodnění, neboť podle Ústavy České republiky ani podle zákona o Ústavním soudu není takovou pravomocí nadán.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 4. srpna 2004 sp. zn. I. ÚS 296/04 ve věci ústavní stížnosti J. K. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v průtazích v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 C 171/93.

Výrok

I. Městský soud v Brně průtahy v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 171/93 zasáhl do základního práva stěžovatele na vyřízení věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě garantovaného čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Návrh stěžovatele na přiznání odškodnění se odmítá.

III. Městskému soudu v Brně se ukládá, aby stěžovateli nahradil náklady řízení před Ústavním soudem ve výši 2 150 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů ode dne vykonatelnosti tohoto nálezu.

Odůvodnění

I.

V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 18. 5. 2004 se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud nálezem rozhodl tak, že Městský soud v Brně porušil stěžovatelovo ústavně zaručené právo na soudní ochranu tím, že ve věci sp. zn. 11 C 171/93 dosud nerozhodl a že stěžovateli za to náleží odškodnění.

Jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, pracoval od 2. 7. 1990 u zaměstnavatele Z. s. B., státního podniku, jako stavební dělník. Dne 30. 3. 1992 utrpěl na stavbě pracovní úraz, který nahlásil nadřízenému. Zaměstnavatel však úraz neuznal a stěžovatele neodškodnil. Proto se stěžovatel dne 19. 5. 1993 obrátil s žalobou na soud.

První jednání ve věci nařídila předsedkyně senátu na 12. 12. 1996, další na 27. 2. 1997. Dne 23. 2. 1999 podal soudní znalec z oboru posudkového lékařství znalecký posudek, v němž úraz označil

Nahrávám...
Nahrávám...