dnes je 10.8.2022

Input:

Nález 107/2000 SbNU, sv. 19, K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 107

II. ÚS 491/98

K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů

Jak vyplývá z čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Tento uvedený ústavní princip je nezbytné bezezbytku akceptovat i v rozhodovací činnosti obecného soudu podle § 250d odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v případě, kdy má být řízení o správní žalobě zastaveno pro neodstranění takové vady žaloby, jež má spočívat v neuvedení důvodů, v čem žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu (§ 249 odst. 2 o. s. ř.).

Nepřiměřeně přísný výklad náležitostí správní žaloby podle § 249 odst. 2 o. s. ř. porušuje čl. 4 odst. 4 Listiny a v důsledku toho i právo na soudní ochranu proti rozhodnutím orgánů veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 11. července 2000 sp. zn. II. ÚS 491/98 ve věci ústavní stížnosti A. S. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 30. 10. 1998 sp. zn. 22 Ca 628/97, kterým bylo zastaveno řízení zahájené na základě stěžovatelovy žaloby na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu ve Vsetíně z 30. 9. 1997 č. j. 178/2/KO/FR/97/4, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti platebním výměrům vydaným Městským úřadem ve Valašském Meziříčí ve věci místních poplatků.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 1998 č. j. 22 Ca 628/97-32 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 24. 11. 1998 doručena stěžovatelova ústavní stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 1998 č. j. 22 Ca 628/97-32, kterým Krajský soud v Ostravě zastavil podle § 250d odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení, které bylo zahájeno na základě stěžovatelovy žaloby na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu ve Vsetíně ze dne 30. 9. 1997 č. j. 178/2/KO/FR/97/4, a to z důvodu porušení § 249 odst. 2 o. s. ř. spočívajícího v nedostatku žalobcova tvrzení, že vydáním napadeného rozhodnutí byl porušen zákon nebo jiný právní předpis.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě bylo nepřípustně zasaženo do jeho práva na soudní ochranu daného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), kdy každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, a dále že byl porušen čl. 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Stěžovatel se domnívá, že důvod k zastavení řízení není dán, neboť návrh měl stanovené náležitosti podle § 249 odst. 2 o. s. ř. a jako takový měl být projednán.

Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost odpovídá všem formálním požadavkům stanoveným zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na obsah ústavní stížnosti si vyžádal vyjádření a spis Krajského soudu v Ostravě a vyjádření Okresního úřadu ve Vsetíně.

Krajský soud v Ostravě jako účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 8. 1. 1999 uvedl, že

Nahrávám...
Nahrávám...