dnes je 6.10.2022

Input:

Nález 106/2005 SbNU, sv. 37, K právu otce dítěte, které bylo svěřeno do péče matky, na úpravu styku s ním

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 106

II. ÚS 554/04

K právu otce dítěte, které bylo svěřeno do péče matky, na úpravu styku s ním

Z ústavněprávního pohledu není možné nadřazovat modely fungování vztahů mezi oddělenými rodiči a nezletilými dětmi, které mají orgány veřejné moci zažité, nad zájem dítěte. Tyto modely, jakkoliv jsou v mnoha případech přínosné a použitelné, nemohou postihovat situaci každého jednotlivého nezletilého dítěte. Je proto věcí obecných soudů, aby při zohledňování všech konkrétních okolností daného případu a z nich vyplývajícího zájmu dítěte, který musí být vždy předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo správními orgány, rozhodly o konkrétní podobě nejvhodnějšího uspořádání vztahu mezi rodiči a dětmi. Na tom nemůže nic měnit ani to, že se rodiče nejsou schopni na takovémto uspořádání sami dohodnout.

Úkolem soudů je upravit styk rodičů s dětmi, a nikoliv jej omezit či dokonce vyloučit. Soudy musí nalézt takové řešení, které nebude omezovat právo rodiče zaručené čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Styk otce s dětmi, jak jej upravily obecné soudy (jednou za čtrnáct dní pouze v neděli a dále souvisle pouze lichý rok jeden týden o jarních či každoročně dva týdny během letních prázdnin), nenaplňuje právo rodiče podílet se na výchově svých dětí a je porušením citovaného ustanovení Listiny základních práv a svobod. Podle přesvědčení Ústavního soudu zájem dítěte vyžaduje, aby se na jeho výchově výrazněji podílel i otec - tedy prvek mužský - který je schopen napomáhat dítěti vhodnou formou i se školní prací a nezastupitelným způsobem se podílet na jeho postupně se vyvíjející životní orientaci.

Na druhé straně nelze připustit, aby úprava styku závisela pouze na libovůli či na momentálních možnostech a ochotě či neochotě jednoho z rodičů (ať již otce nebo matky).

Námitka stěžovatele, že o jednání soudu se dověděl až s odstupem více než tří měsíců, nemá opodstatnění, pokud byl o tomto jednání vyrozuměn jeho právní zástupce, který také byl u tohoto jednání přítomen a vyjadřoval se v řízení za stěžovatele.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 11. května 2005 sp. zn. II. ÚS 554/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. B. M. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1.dubna 2004 č. j. 22 Co 80/2004-287 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. září 2003 č. j. 25 P 30/2000-252, jimiž byl upraven styk stěžovatele s jeho nezletilými dětmi.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2004 č. j. 22 Co 80/2004-287 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. září 2003 č. j. 25 P 30/2000-252 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel se řádně a včas podanou ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. září 2003 č. j. 25 P 30/2000-252 bylo ve věci péče o nezletilé O. a M. M. určeno, že otec (stěžovatel) je oprávněn stýkat se s nimi každý sudý

Nahrávám...
Nahrávám...