dnes je 26.9.2022

Input:

Nález 103/2005 SbNU, sv. 37, K důsledkům nesprávného poučení správního orgánu o tom, kdy nastanou účinky doručení jeho rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 103

II. ÚS 487/03

K důsledkům nesprávného poučení správního orgánu o tom, kdy nastanou účinky doručení jeho rozhodnutí

Nepřesné poučení o lhůtě, resp. jejím konci dané účastníku správním orgánem nemůže být k tíži účastníka řízení, a zapříčinit tak odmítnutí věcného projednání jeho žaloby podané v rámci správního soudnictví z důvodu opožděnosti. Takový postup by byl v rozporu s principem právní jistoty a porušením práva na spravedlivý proces ve formě denegationis iustitiae.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 11. května 2005 sp. zn. II. ÚS 487/03 ve věci ústavní stížnosti navrhovatele A. p.ž. p., občanské sdružení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2003 sp. zn. 5 A 90/2002 o odmítnutí správní žaloby stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj pro opožděnost.

Výrok

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2003 sp. zn. 5 A 90/2002 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, napadl stěžovatel shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Domnívá se, že jím došlo k porušení čl. 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 21 odst. 1, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 1 a 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 A 90/2002 a spisový materiál Ministerstva pro místní rozvoj k projednávané věci, z nichž zjistil následující:

Napadeným usnesením Nejvyšší správní soud odmítl žalobu stěžovatele směřující proti rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj (dále též „ministerstvo“) ze dne 29. 4. 2002 č. j. 5295/02/32/O-162/02, kterýmbylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátuhlavního města Prahy (dále též „magistrát“) ze dne 21. 12. 2001 č.j.MHMP/129742/01/OUR/J/Hol o umístění stavby administrativní budovy s obchodními plochami a hromadnými garážemi v suterénu včetně komunikací, zpevněných ploch a inženýrských sítí na pozemcích přesně specifikovaných v katastrálním území Krč. Nejvyšší správní soud v odůvodnění konstatoval, že žaloba byla podána dne 29. 7. 2002. Rozhodnutí odvolacího orgánu bylo v souladu s § 26 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), doručováno veřejnou vyhláškoua vyvěšeno od 2. do 17. 5. 2002 a v souladu s § 48 odst. 1 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, bylo rozhodnutí ministerstva zasláno též Úřadu městské části Praha 4, který je vyvěsil na úřední desce od 13. do 29. 5. 2002. Podle Nejvyššího správního soudu byla žaloba podána opožděně. Napadené rozhodnutí bylo podle § 26 odst. 2 správního řádu, který se použije, neboť zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), neupravuje

Nahrávám...
Nahrávám...