dnes je 28.3.2024

Input:

Moderní pojetí lege artis

20.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.17
Moderní pojetí lege artis

Mgr. Petr Slanina, Fakulta humanitních studií UK, Praha

Úvod

Není pochyb o tom, že současný vzestup moderní medicíny a lékařské techniky znamená pro pacienty obrovský přínos. Věda a technika však dnes medicínu zcela ovládají a fascinovaná veřejnost, masírovaná mediálním obrazem lékařství v podobě televizních dokumentů a seriálů či heroizujících příběhů v novinách a časopisech, tento fenomén ještě zesiluje. "V postupující technologizaci medicíny pacient ztrácí své postavení člověka a stává se objektem diagnostiky a léčby, která v řadě případů může proběhnout zcela bez kontaktu s lékařem." 1 Přesto, nebo právě proto, se řada věcí nemění. Dnes, stejně jako před lety, pacienti chtějí mít lékaře, který jim pomůže, pokud je to možné, který o ně bude za všech okolností pečovat, který je neopustí, a který se k nim bude chovat jako k jednotlivým lidským bytostem a ne jako k zajímavým případům. 2"Také přibývající řada studií jasně prokazuje, že zcela prostý lidský kontakt může v medicíně udělat více než moderní složité technologie."3

V této souvislosti je nutné si stále znovu pokládat otázku, kdo je vlastně dobrý lékař. Částečně na tuto otázku odpovídá Philip R. Alper, když píše, že "dobrý doktor je ten, který má o své pacienty obavu. Nejméně kompetentní lékař se bojí o sebe. Stačím na ten případ? Ztratím pacienta? Strach o sebe může být motivací ke zlepšení výkonu (a právníci nám to dost často připomínají), nicméně ještě více motivující je obava o pacienta. Taková obava, která posouvá na první místo nemocného člověka a ne lékaře. Ne tedy nekonečné odborné znalosti ani vědecké tituly a dokonce ani množství dokonale provedených zákroků, ale obava o nemocného a sní spojená pokora, jsou největší ctností dobrého lékaře." 4

Spravedlnost jako ctnost

Hovoříme-li o ctnostech, pak např. Vladimír Solovjov považuje za jednu ze základních ctností spravedlnost. Ta je pak pojímána ve čtyřech různých významech. V tom nejširším významu je spravedlnost synonymem patřičného, normálního a celkově správného. Ve druhém smyslu spravedlnost odpovídá základnímu principu altruismu, který požaduje, aby bylo všem přiznáno právo na život a na štěstí. Ve třetím smyslu je pak spravedlnost pojímána jako rozdílné úrovně altruismu. Solovjov ponechává první úrovni název vlastní spravedlnosti (justitia) a druhou, která vyžaduje ode "všech pomoc", pak označuje jako milosrdenství (caritas). Čtvrtý a v současnosti asi nejčastěji přijímaný význam předpokládá, že objektivním výrazem spravedlnosti jsou zákony. Spravedlnost v tomto smyslu, tj. jako směřování k legalitě, sama o sobě však ještě není ctnost, ale může nebo nemusí se jí stát. To záleží na vlastnostech a původu zákonů, jejichž dodržování je od lidí požadováno.5 Nikdo by dnes za ctnostné nepovažoval např. Norimberské zákony. "Zdroj lidských zákonů je totiž dosti vágní. Průzračné zřídlo mravní spravedlnosti je v něm stěží patrné, protože je zakaleno nánosem jiných a čistě historických elementů, které jen vyjadřují faktickou korelaci sil a zájmů v ten či jiný moment. Spravedlnost jako ctnost není proto zdaleka vždycky v souladu s legalitou čili právnickou spravedlností. Někdy je s ní dokonce v rozporu." 6

Lege artis – právní vymezení

Pokud jsou tedy objektivním výrazem spravedlnosti zákony, pak pro společensky přijatelnou lékařskou praxi je stěžejní medicínské právo. Jolana Těšinová definuje právo jako "formálně sdělný společenský normativní a regulativní systém, který je vytvářen nebo uznáván státem k dosažení určitých společenských účelů a k posouzení a ochraně určitých obecných společenských zájmů a jehož normy jsou vynutitelné státní mocí." 7Je jasné, že určitá forma regulace v podobě legislativních norem v medicíně byla, je a vždy bude nutná. Asi nejdůležitějším aspektem medicínského práva je pak přesná definice a především správný výklad pojmu lege artis. Základní povinností každého lékaře je při poskytování služeb postupovat lege artis, tedy, jednoduše řečeno, odborně správným způsobem, resp. v souladu se zákonem. V doslovném překladu pak lege artis znamená podle pravidel (podle zákona) umění (lex = zákon, ars = umění), neboť medicína byla vždy považována za umění. Ačkoli se současná (západní) medicína stává čím dál tím více vědou (a méně uměním, i když tato složka v lékařství stále zůstává zachována a v určité míře jistě i do budoucna zachována bude), pojem lege artis se nevytratil a nebyl v praxi nahrazen jiným výrazem. Nejen pro zdravotnické pracovníky je naprosto srozumitelný."8 Povinnost provádět jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy stanovuje ve svém článku 4 i Úmluva o lidských právech a biomedicíně, tedy v současnosti nejvyšší zdravotnická norma České republiky. Novou definici postupu lege artis pak do právního řádu zavedl Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, platný od 1. dubna 2012, který náležitou odbornou úroveň vymezuje jako poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. 9101112

Lege artis – medicína jako věda nebo umění?

Výklad nové definice odborně správného postupu

Nahrávám...
Nahrávám...