č. 616/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: poučovací povinnost soudu; vady podání
č. 616/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: poučovací povinnost soudu; vady podání
k § 35 odst. 7, § 36 a § 37 soudního řádu správního
I. Rozsah poučovací povinnosti soudu o procesních právech v soudním řízení správním (§ 36 odst. 1 s. ř. s.) je dán újmou, která by mohla postihnout účastníka řízení; to platí i o povinnosti poučit účastníka řízení o možnosti ustanovit zástupce pro řízení soudem (§ 35 odst. 7 s. ř. s.).
II. Nedostatek formy výzvy k odstranění vad podání (§37 odst. 5 s. ř. s.) sám o sobě není takovou vadou, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2005, čj. 6 Ads 13/2004-20)
Věc: Miloslav F. v D. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce.
Žalovaná postoupila krajskému soudu dne 20. 11. 2003 podání žalobce ze dne 16. 10. 2003, nazvané „odvolání“ a adresované žalované. V tomto podání uváděl žalobce dva body: jednak požadoval přiznání důchodu od vzniku nároku na důchod, jednak brojil proti způsobu, jakým byly ve výpočtu dávky obsaženy některé částky vyplacené jeho zaměstnavatelem, údajně v čisté mzdě, ačkoliv důchod se počítá z hrubé mzdy. Poukazoval na úraz, který se mu stal v roce 1986.
Žalovaná toto „odvolání“ postoupila krajskému soudu jako žalobu proti svému rozhodnutí ze dne 15. 8. 2003. K tomu připojila vyjádření, v němž uvedla, že žalobce požadoval starobní důchod žádostí z 31. 3. 2003 ode dne 9. 1. 2002. Této žádosti bylo vyhověno; proto žaloba není důvodná, pokud žalobce požaduje důchod od jiného data. K výpočtu důchodu uvedla, že žalobce pobíral částečný invalidní důchod při pracovním úrazu, který byl započten do osobního vyměřovacího základu za roky 1988 -1995. Náhrada za ztrátu na výdělku potvrzená zaměstnavatelem byla upravena s přihlédnutím k vyloučeným dobám.
Krajský soud v Ústí nad Labem vyzval žalobce dne 27. 11. 2003 (uloženo na poště 1. 12. 2003, doručeno žalobci 4. 12. 2003, vyzvednuto osobně žalobcem 16. 12. 2003), aby přípis označený jako „odvolání“ doplnil v případě, že tímto přípisem mínil podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Ve výzvě (z hlediska formálního měla podobu přípisu soudu, vyhotoveného samosoudkyní) bylo uvedeno, jaké obecné náležitosti musí žaloba mít, a dále speciální požadavky na obsah žaloby podle soudního řádu správního. K doplnění podání soud stanovil lhůtu dva týdny a připojil poučení, že v případě, že žaloba doplněna nebude, ji soud odmítne.
Žalobce na výzvu reagoval podáním z 29. 12. 2003, v němž uvedl, že již v minulosti (při podání odvolání na ČSSZ) požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta pro jeho spor se žalovanou, advokátka mu byla určena, ale „nebylo mu pomoženo“. Nyní žádá komoru opětovně o určení advokáta.
Krajský soud usnesením ze dne 5. 2. 2004 podání odmítl, neboť žalobce je ve lhůtě stanovené soudem ani do dne rozhodnutí soudu nedoplnil tak, aby je bylo možno projednat.
Proti tomuto usnesení byla podána kasační stížnost. Žalobce (stěžovatel) zde namítl, že žádá přiznání starobního důchodu od jiného data, než se již stalo, a dále namítl nesprávnost výpočtu důchodu, pokud jde o zápočet náhrady za ztrátu na výdělku. Tuto…
