dnes je 29.3.2024

Input:

č. 594/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: žalobní námitky

č. 594/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: žalobní námitky
k § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
Správní soud se nezabývá těmi žalobními námitkami, které toliko osvětlují či ospravedlňují protiprávní jednání žalobce při porušení cenových předpisů, vyjadřují se k povaze cenových předpisů a k absenci minimální výkupní či garantované ceny mléka na trhu apod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2004, čj. 5 A 115/2001-51)
Věc: Společnost s ručením omezeným M. ve F. proti Ministerstvu financí o uložení pokuty.

Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím ze dne 17. 4. 2001 uložilo žalobci v souladu s § 3 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, pokutu ve výši 2 863 035 Kč za porušení § 15 odst. 2 písm. a) zákona o cenách, kterého se žalobce dopustil nerespektováním § 5 zákona o cenách, a to v období od ledna do října roku 2000, čímž získal neoprávněný majetkový prospěch ve výši 2 863 035, 29 Kč.
Žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 27. 7. 2001 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Ve správní žalobě žalobce krom jiného namítal, že k porušení zákona o cenách došlo kvůli kritické situaci na trhu s mlékem v roce 2000, kdy z důvodu zachování existence prvovýrobců uzavíral žalobce smlouvy o dodávkách mléka (kupní smlouvy), ve kterých byla cena stanovena na základě svobodné vůle subjektů, tedy dohodou, ve výši sice nižší, než byla úředně stanovená cena, ovšem v takové výši, aby se obchod mohl realizovat. V obdobné situaci se podle žalobce ocitla řada jiných subjektů, kteří tím zabránili kolapsu na trhu s mlékem. Dále uvedl, že stát situaci řešil selektivně státními dotacemi na export; dotace však byly podle žalobce přidělovány individuálně a nijak se jej nedotkly. Žalobce dovozoval, že vydáním takového cenového předpisu stát nutí tržní subjekty k dodržování cen, které znamenají jak pro kupujícího, tak pro prodávajícího ukončení činnosti; zásahy státu do podnikatelské svobody jsou nekoncepční a chaotické. Předpis, který stanoví minimální výkupní cenu, má podle žalobce chránit prodávajícího, tj. zemědělce, ale v mnohých případech, v důsledku stanovení ceny ekonomicky neúnosné, znamená jeho zánik. Toto stanovení minimální ceny má pak podle žalobce význam pouze pro subjekty, které pobírají dotace ze státního rozpočtu na export, a stanovení minimální garantované ceny pro zemědělce má pak logiku v tom, že zemědělec by měl nepřímo participovat na dotaci ze státního rozpočtu. V případě, kdy nejsou čerpány státní dotace, nemá stát právo vstupovat do tržních podmínek mezi prodávajícím a kupujícím. Stát negarantuje minimální realizační cenu mléka na trhu v
Nahrávám...
Nahrávám...