dnes je 29.3.2024

Input:

č. 523/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí; Důchodové pojištění: dokazování

č. 523/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí
Důchodové pojištění: dokazování
k § 67b odst. 12 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 260/2001 Sb.
k § 76 a § 109 odst. 3 soudního řádu správního
I. Nejvyšší správní soud není vázán důvody kasační stížnosti podle § 109 odst. 3 s. ř. s., je-li rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný. Takový je i rozsudek zamítající žalobu na základě nedůvodnosti v žalobě uplatněných námitek a nepřihlížející přitom ke skutečnosti, že samo správní rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost spočívající ve vnitřní rozpornosti výroku a ve vzájemné rozpornosti výroku a odůvodnění. Takové rozhodnutí měl krajský soud zrušit bez ohledu na žalobní námitky (§ 76 s. ř. s.).
II. Případné porušení práva žalobce nahlédnout do své zdravotní dokumentace (§ 67b odst. 12 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu) není porušením zásady rovnosti účastníků řízení o dávce podmíněné nepříznivým zdravotním stavem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2003, čj. 2 Ads33/2003-78)
Věc: Ivan L. v K. proti České správě sociálního zabezpečení o částečný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaná dne 7. 11. 2001 rozhodla o „odnětí výplaty částečného invalidního důchodu“ žalobci. Žalobce toto rozhodnutí napadl opravným prostředkem u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Krajský soud posoudil opravný prostředek po změně procesní právní úpravy jako žalobu a rozhodl dne 31. 3. 2003 o jejím zamítnutí. Vyšel přitom z nálezu lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku a posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž poklesla schopnost žalobcovy soustavné výdělečné činnosti pouze o 30 %; nebyl tedy naplněn předpoklad uznání ani částečné invalidity ve smyslu § 44 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Žalobce (stěžovatel) rozsudek napadl kasační stížností, ve které namítl porušení svého práva na spravedlivý proces a porušení svých procesních práv; uplatnil stížní důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (neodstranění vady řízení před správním orgánem) a v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (jinou vadu řízení před soudem). Stěžovatel neměl možnost přezkoumat posudky rozhodné pro vydání jak správního rozhodnutí, tak i rozsudku krajského soudu; s poukazem na § 67b odst. 12 zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, mu totiž nebyla jeho zdravotní dokumentace vydána, jeho zmocněnkyně nemohla do zdravotní dokumentace nahlédnout a zdravotní dokumentace ani nebyla předložena soudu. Stěžovatel tak neměl příležitost se proti posudkům bránit, bez ohledu na to, zda jsou správné či nikoli.
Stěžovatel rovněž poukázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, která ve věci Dombo Beheer B. V. proti Nizozemí, 1993, konstatovala, že každá strana sporu musí mít možnost přednést svůj případ soudu a předložit důkazy za podmínek, jež ji podstatně neznevýhodňují oproti protistraně. V daném případě byl však zvýhodněn státní orgán, jehož podřízená posudky vyhotovovala. Státní, resp. veřejná, moc měla k dokumentaci přístup, stěžovatel nikoli. Protože se
Nahrávám...
Nahrávám...