dnes je 28.3.2024

Input:

č. 454/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: význam doložky právní moci na rozhodnutí správního orgánu I. stupně

č. 454/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: význam doložky právní moci na rozhodnutí správního orgánu I. stupně
k § 5 soudního řádu správního k § 53 a násl. správního řádu
Ochrana práv ve správním soudnictví může nastoupit teprve poté, kdy byl pořad správních stolic vyčerpán (§ 5 s. ř. s.). Tím, že správní orgán I. stupně vyznačil na svém rozhodnutí doložku právní moci v okamžiku, kdy již účastník správního řízení proti tomuto rozhodnutí podal odvolání a o tomto odvolání dosud rozhodnuto nebylo, není splněn předpoklad vyčerpání řádných opravných prostředků. Žalobu podanou za této situace proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně proto správní soud odmítne.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2004, čj. 1 As 28/2004-106)
Věc: Družstvo S. v P. proti Úřadu Městské části Praha 4, za účasti osoby zúčastněné na řízení akciové společnosti M., o stavební povolení, o kasační stížnosti žalobce.

Úřad Městské části Praha 4 vydal dne 9. 12. 2003 stavebníkovi (akciová společnost M.) stavební povolení pro stavbu bytového domu. Žalobce (družstvo S.) společně s občanským sdružením S. stavební povolení napadli dne 30. 1. 2004 žalobou u Městského soudu v Praze. Tvrdili, že ačkoli proti němu podali řádně a včas odvolání, žalovaný, aniž o nich rozhodl, je označil za opožděná a stavebníkovi na napadené rozhodnutí vyznačil, že rozhodnutí dne 10. 1. 2004 nabylo právní moci.
Městský soud v Praze žalobu jako nepřípustnou odmítl dne 27. 5. 2004; současně zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě a odmítl návrh, aby soud uložil stavebníkovi povinnost zdržet se do skončení soudního řízení zásahů do pozemků, na nichž byla napadeným rozhodnutím povolena stavba.
Proti usnesení městského soudu podal žalobce kasační stížnost. Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Městský soud v napadeném usnesení vyložil, že proti stavebnímu povolení je přípustné odvolání k Magistrátu hl. m. Prahy, která žalobci ostatně podali. Správní orgán II. stupně o nich dosud nerozhodl, a žalobci tedy nevyčerpali řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Skutečnost, že žalovaný na napadeném rozhodnutí vyznačil právní moc, tu nemá význam, neboť o tom teprve bude rozhodovat Magistrát hl. m. Prahy a musí se s tím v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat. K zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku pak Městský soud v Praze uvedl, že tento výrok souvisí s výrokem o odmítnutí žaloby. Skončilo-li řízení odmítnutím žaloby, je pojmově vyloučeno přiznání odkladného účinku.
Proti usnesení Městského soudu v Praze brojil kasační stížností již jen sám žalobce (dále „stěžovatel“). Namítl nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [ § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby a zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti [ § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Uvedl, že o podaných odvoláních bylo fakticky rozhodnuto již dne 20. 1. 2004, kdy byla na napadené rozhodnutí vyznačena právní moc. Argumentace Městského soudu v Praze, že odvolací řízení dosud neskončilo, tak není zcela v souladu se skutečným stavem věci. Sám
Nahrávám...
Nahrávám...