č. 807/2006 Sb. NSS, Daňové řízení: daňová kontrola
č. 807/2006 Sb. NSS
Daňové řízení: daňová kontrola
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem
k § 16 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 82, § 84 odst. 1 a § 85 soudního řádu správního
Lhůta pro podání žaloby dle § 82 s. ř. s. na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nezákonné daňové kontrole počíná v souladu s § 84 odst. 1 a § 85 s. ř. s. běžet od okamžiku, kdy se daňový subjekt dozvěděl o vyřízení prvně uplatněné námitky podané dle § 16 odst. 4 písm. d) (§ 16 odst. 6) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, popřípadě od okamžiku marného uplynutí této lhůty.
(Podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 22. 11. 2005, čj. 59 Ca 64/2005-36)
Prejudikatura: č. 735/2006 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným L. proti Finančnímu úřadu v Liberci o ochranu před nezákonným zásahem.
Finanční úřad v Mimoni u žalobce dne 28. 6. 2004 zahájil daňovou kontrolu, mj. daně z příjmů právnických osob za rok 1999. Tento finanční úřad byl místně příslušným správcem daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 4. 2004, kterým byla delegována místní příslušnost ke správě daně u žalobce na tento finanční úřad s účinností od 1. 6. 2004. Dne 9. 7 2004 žalobce podal proti postupu pracovníků Finančního úřadu v Mimoni námitky dle § 16 odst. 4 písm. d) daňového řádu. Namítal, že ve vztahu ke zdaňovacímu období roku 1999 uplynula lhůta k vyměření daně z příjmů právnických osob dle § 47 daňového řádu, a netrvají tak jeho povinnosti dle § 40 odst. 15 d. ř.; současně oznámil změnu sídla s účinností od 29. 6. 2004. Finanční úřad rozhodnutím ze dne 29. 7. 2004 jeho námitkám nevyhověl. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 11. 8. 2004, daňovému poradci žalobce dne 12. 7 2004.
Dne 17 6. 2005 podal žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Podle žalobního tvrzení spočíval zásah v nezákonně prováděné daňové kontrole Finančního úřadu v Liberci (který se stal správcem daně v důsledku změny místní příslušnosti a v daňové kontrole pokračoval). Nezákonnost daňové kontroly žalobce spatřoval v tom, že za uvedené zdaňovací období již uplynula prekluzívní lhůta dle § 47 odst. 1 d. ř., neboť podání dodatečného daňového přiznání není úkonem ve smyslu § 47 odst. 2 d. ř. prodlužujícím stanovenou lhůtu k vyměření daně.
Dále žalobce tvrdil, že proti provádění daňové kontroly se bránil podáním námitek u Finančního úřadu v Mimoni, který tyto námitky zamítl rozhodnutím ze dne 29. 7 2004. Tutéž námitku nezákonného provádění daňové kontroly pak žalobce uplatnil u Finančního úřadu v Liberci, který námitce rovněž nevyhověl. Dle žalobce je nezákonným prováděním daňové kontroly zasahováno do jeho práv dle § 2 odst. 1, odst. 2 a § 40 odst. 15 daňového řádu a práv zaručených v čl. 2 odst. 2, odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil ukončení vedení kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 1999.
Dalším podáním žalobce doplnil žalobu a ve své argumentaci odkázal na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu…
