dnes je 20.6.2024

Input:

č. 739/2006 Sb. NSS, Řízení před soudem: přezkum správního uvážení Rozhlasové a televizní vysílání: žalobní legitimace ve vztahu k rozhodnutí o udělení licence

č. 739/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkum správního uvážení Rozhlasové a televizní vysílání: žalobní legitimace ve vztahu k rozhodnutí o udělení licence
k § 18 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
I. Rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licence k rozhlasovému vysílání podle § 18 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, dochází zpravidla ke vzniku veřejného subjektivního práva jednomu z účastníků licenčního řízení. Ač na udělení licence není právní nárok, je rozhodnutí Rady rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. a mohlo by být z přezkumu soudem vyloučeno, pouze pokud by tak stanovil soudní řád správní nebo zvláštní zákon. Žalobní legitimace je pak založena tvrzením žalobce, že byl správním rozhodnutím nezákonně zkrácen na svém právu. Odmítnutí žaloby z důvodu jejího podání osobou zjevně neoprávněnou podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. by bylo možné pouze tehdy, pokud by žalobce pojmově vůbec nemohl být nositelem práva, o němž je v řízení rozhodováno.
II. I když správní orgán rozhoduje na základě absolutně volné správní úvahy, musí být jeho rozhodnutí přezkoumatelné a musí být zřejmé, že z mezí a hledisek správního uvážení nevybočil. I v těchto případech musí správní orgán respektovat stanovené procesní postupy i elementární právní principy správního rozhodování. Nezákonnost takovéhoto rozhodnutí pak může spočívat mj. v překročení nebo zneužití stanovených mezí správního uvážení (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) nebo může být způsobena jiným porušením procesních předpisů. Účastníci jsou tím limitováni při formulaci žalobních bodů správní žaloby, nikoliv však vyloučeni ze soudní ochrany.
III. Rozhodnutí Rady obsahuje vzájemně podmíněné výroky o udělení licence a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů. Neúspěšný žadatel má proto možnost napadnout rovněž výrok o udělení licence, učiněný ve stejném řízení a v rámci jednoho rozhodnutí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2004, čj. 3 As 24/2004-79)
Věc: Společnost s ručením omezeným W. proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o licenci k rozhlasovému vysílání, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím ze dne 19. 3. 2002 udělila žalovaná pod výrokem I společnosti s ručením omezeným F. licenci k provozování rozhlasového vysílání programu „Radio F. FM“ s využitím kmitočtu O. – S. 94,7 MHz/1 kW na dobu osmi let. Výrokem II citovaného rozhodnutí pak zamítla žádost o udělení licence dalším čtrnácti účastníkům licenčního řízení, mj. žalobci.
Žaloba, jíž žalobce napadl toto rozhodnutí, byla odmítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2004. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným soudním řádem správním nebo zvláštními zákony (§ 2 s. ř. s.). Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě pro rozhlasové a televizní vysílání
Nahrávám...
Nahrávám...