č. 655/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: posouzení právní povahy podání
č. 655/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: posouzení právní povahy podání
k § 37 odst. 5, § 46 odst. 1 a § 72 odst. 1 soudního řádu správního
k § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Postoupí-li správní orgán soudu podání, které podle obsahu považuje za žalobu proti svému rozhodnutí, a soud dospěje k závěru, že úmysl podatele není jednoznačně zřejmý, nemůže z tohoto důvodu zastavit řízeni podle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. Pochybnosti o obsahu podání je třeba odstranit postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2005, čj. 3 Ads 28/2004-20)
Věc: Herbert R. v S. proti České správě sociálního zabezpečení o invalidní důchod, o kasační stížnosti žalované.
Žalobce se dne 25. 3. 2004 obrátil na žalovanou dopisem, v němž požádal o přezkoumání rozhodnutí, jímž mu -údajně již podruhé - nebyl přiznán invalidní důchod. Žalovaná postoupila podání Krajskému soudu v Ústí nad Labem s tím, že jde o žalobu proti jejímu rozhodnutí ze dne 23. 2. 2004.
Soud o věci nařídil jednání (k němuž žalobce nepředvolal) a usnesením rozhodl takto: Řízení se zastavuje a věc se vrací správnímu orgánu k dalším úředním úkonům. Nikomu se nepřiznává náhrada procesních nákladů. Podle odůvodnění usnesení není důvod k závěru, že jde o žalobu. Žalobce se nezmínil o tom, že by se snad chtěl obrátit na soud, a proto není jasné, oč žalovaná svoji transformaci žádosti opřela; alespoň ze spisu to nevyplývá. Lze proto jen obecně konstatovat, že měla-li žalovaná nějaké důvodné pochybnosti o povaze žádosti, bylo na místě je odstranit komunikací s jejím autorem. Toho také žalovaná mohla (i když nemusela) poučit o možnosti podat žalobu k soudu a o náležitostech takového návrhu. Soud to sám naopak učinit nemůže, protože takový postup by výrazně přesáhl rámec § 5 o. s. ř. a narušil by ústavní rovnost účastníků soudního procesu.
Dokud ovšem - argumentoval dále krajský soud - osoba domáhající se přezkoumání důchodového rozhodnutí výslovně neprojeví svoji vůli, aby se tak stalo soudní cestou, je nezbytné pokračovat s ní ve správním řízení. Absence tohoto postupu je fundamentální překážkou přezkumného řízení soudního i v této věci, v níž muselo být rozhodnuto za použití § 64 s. ř. s. a § 104 odst. 1 o. s. ř. Aplikace § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nebyla možná, neboť nešlo o návrh, který jeho autor adresoval soudu.
Žalovaná podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Sama není příslušná k tomu, aby vyzvala žalobce k odstranění vad podání, a to především proto, že od přijetí soudního řádu správního lze proti jejímu rozhodnutí podat toliko žalobu, o níž rozhoduje místně příslušný krajský soud. Rozhodnutí žalované nabývá právní moci doručením podle § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Žalovaná je tedy pouze prostředníkem, který zaručuje dodržení zákonem stanovené odvolací lhůty v případě, že žaloba je směrována soudu jejím prostřednictvím. Samotné rozhodnutí o žalobcově podání připadá pouze soudu,…