dnes je 6.10.2022

Input:

č. 619/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: úvaha o nicotnosti správního rozhodnutí

č. 619/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: úvaha o nicotnosti správního rozhodnutí
k § 65 odst. 1 a § 76 odst. 2 soudního řádu správního
V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu může soud vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu (§ 65 odst. 1, § 76 odst. 2 s. ř. s.) jen za procesního předpokladu, že žaloba sama není nepřípustná [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, čj. 4 As 31/2004-53)
Věc: Stanislav V. v P. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o posouzení charakteru věci podle zákona o odpadech, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím ze dne 21. 11. 2002, vydaným v řízení o pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, vyslovil Magistrát města Plzně podle § 79 odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a podle § 8 odst. 1 a § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, že osobní automobily VW Golf, rok výroby 1988, č. karoserie ..., a VW Golf, rok výroby 1989, č. karoserie ..., se považují za odpad ve smyslu § 3 zákona o odpadech.
Žalobce se proti rozhodnutí odvolal; žalovaný však jeho odvolání zamítl rozhodnutím ze dne 14. 1. 2003 a napadené rozhodnutí potvrdil.
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce zpochybnil závěr správních orgánů o tom, že dovezené automobily jsou odpadem, a naopak zdůraznil provozuschopnost automobilů. Upozornil na to, že Magistrát města Plzně vycházel při rozhodování z oznámení Celního úřadu Plzeň II, resp. z jeho žádosti, ze dne 22. 5. 2002, přičemž celní úřad pravděpodobně předpokládal, že již došlo ke zpřísnění podmínek dovozu ojetých automobilů do České republiky; tak tomu ovšem nebylo. Jelikož v době podání žaloby ještě neplatil metodický pokyn Ministerstva životního prostředí pro sjednocení postupu při posuzování autovraků či poškozených vozidel dovážených do republiky, bylo ponecháno na libovůli celních úřadů, která vozidla do provozu propustí a která budou případně považovat za odpad.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření polemizoval se žalobcovým náhledem na povahu dovezených automobilů. Současně zdůraznil, že celé správní řízení bylo vedeno pro potřeby řízení celního a bylo zde rozhodováno jen o předběžné otázce; soud by měl tedy zvážit použití ustanovení § 70 s. ř. s.
Krajský soud v Plzni vyslovil rozsudkem ze dne 29. 3. 2004 nicotnost rozhodnutí žalovaného i správního orgánu I. stupně. Zjistil, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, konkrétně absolutním omylem v osobě adresáta spočívajícím v tom, že správní akt je adresován něčemu, co není osobou v právním slova smyslu a není způsobilé mít práva a povinnosti. Krajský soud objasnil, že řízení v pochybnostech, zda se určitá movitá věc považuje za odpad, je zahajováno na návrh vlastníka této movité věci nebo na návrh správního úřadu, který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla [§ 79 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, ve znění účinném k 31. 12. 2002]. Na toto řízení se vztahuje správní řád (§ 82 zákona o odpadech). V dané věci bylo řízení zahájeno na základě žádosti Celního úřadu Plzeň II a vzdor poněkud zavádějící formulaci „Návrh správního úřadu“
Nahrávám...
Nahrávám...