dnes je 2.10.2022

Input:

č. 576/2005 Sb. NSS; Ceny: nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

č. 576/2005 Sb. NSS
Ceny: nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu
k § 5 a § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (v textu též „zákon o cenách“)
k § 11 odst. 3 vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu (v textu též „vyhláška o nájemném z bytu“)
Z § 11 odst. 3 vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu,*) vyplývá, že cena za užívání výtahu může být mezi pronajímatelem a nájemci sjednána jen do výše ceny obvyklé. Překročení této ceny je sice porušením cenových předpisů, avšak nikoliv takovým, které by bylo možno kvalifikovat podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, neboť se nejedná o cenu úředně stanovenou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2004, čj. 7 A 72/2001-53)
Věc: Ing. Jan V. v B. proti Ministerstvu financí o uložení pokuty.

Rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 24. 1. 2001 byla žalobci v souladu s § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a s § 17 odst. 1 písm. a) a b) zákona o cenách uložena pokuta ve výši 36 761 Kč z důvodu porušení § 15 odst. 1 písm. a) zákona o cenách, kterého se žalobce dopustil nerespektováním § 5 téhož zákona při účtování nájemného z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to v období od 1. 6. 1998 do 30. 6. 2000.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 4. 2001 bylo v odvolacím řízení uvedené rozhodnutí změněno tak, že pokuta se ukládá podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o cenách, a to v celkové výši 23 382 Kč. Z celkové výše pokuty přitom pokutu ve výši 18 382 Kč žalovaný uložil podle § 17 písm. a) citovaného zákona z toho důvodu, že v období od 1. 6. 1998 do 30. 6. 1999 při vyúčtování ceny za užívání výtahu uplatnil žalobce vůči nájemníkům vyšší než maximální cenu podle § 5 zákona o cenách; pokutu ve výši 4000 Kč pak uložil podle § 17 písm. b) citovaného zákona, neboť žalobce v období od 1.7.1999 do 30. 6. 2000 při vyúčtování cen služeb uplatnil vůči nájemníkům vyšší než maximální ceny podle § 5 zákona o cenách; a pokutu ve výši 1000 Kč konečně uložil žalobci podle § 17 písm. b) citovaného zákona za to, že v období od 1. 7. 1999 do 30.6. 2000 při vyúčtování cen služeb uplatnil vůči nájemníkům vyšší než maximální ceny těchto služeb podle § 5 zákona o cenách.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, ve které v prvé řadě namítal nepřezkoumatelnost té části rozhodnutí, která se týká určení ceny obvyklé za užívání výtahu, neboť podle jeho názoru žalovaný uložil pokutu za překročení maximální ceny za užívání výtahu, přičemž z rozhodnutí nevyplývá, jak k jejímu určení dospěl. Žalobce dále nesouhlasí s názorem žalovaného, že cena obvyklá má být stanovena jedinou konkrétní částkou či matematickým výpočtem ze všech jednotlivých cen, ale domnívá se, že pro stanovení ceny obvyklé je třeba vycházet i z dalších relevantních informací. K tomu žalobce doplnil, že pro stanovení ceny obvyklé je rovněž významná ta skutečnost, zda v ceně za užívání výtahu jsou zahrnuty i odpisy výtahu. Podle žalobce je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné i v části,
Nahrávám...
Nahrávám...