dnes je 10.12.2022

Input:

č. 529/2005 Sb. NSS; Ochrana přírody a krajiny: souhlas k mimořádným opatřením v lesích národního parku

č. 529/2005 Sb. NSS
Ochrana přírody a krajiny: souhlas k mimořádným opatřením v lesích národního parku
k 5 22 odst. 1 a § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
k § 32 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Správa národního parku jako orgán ochrany přírody může v případě přemnožení škůdců udělit podle § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, souhlas k mimořádným opatřením v lesích národního parku (§ 32 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona) za současného stanovení podmínek sledujících zájmy ochrany přírody, tedy i za současného stanovení omezujících podmínek podle § 49 a § 50 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není přitom nutné, aby navrhovatel předložil k řízení jako podklad rozhodnutí Ministerstva životního prostředí coby orgánu ochrany přírody podle § 56 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2004, čj. 5 A 151/2001-56)
Věc: Spolek D. proti Ministerstvu životního prostředí o souhlas k zásahům proti škůdcům.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava udělila svým rozhodnutím ze dne 19. 4. 2001, vydaným na základě § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, souhlas navrhovateli - Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (jako uživateli lesa ve státním vlastnictví) k použití ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, k zásahům proti škůdcům - kůrovcům a k opatřením v případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesních porostech, zařazených do I. zóny ochrany přírody Národního parku Šumava. (Označení rozhodujícího správního orgánu jako „Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava“ je v této věci s ohledem na § 78 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny poněkud nepřesné - správně jde o „Správu Národního parku Šumava“, které toliko přísluší také vykonávat působnost „Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava“; proto je dále v textu užíván jen výraz „Správa NP Šumava“.)
Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal; žalovaný však dne 25. 9. 2001 jeho odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného u Vrchního soudu v Praze obsáhlou žalobou; mj. namítl, že správní orgány obou stupňů rozhodovaly, aniž navrhovatel předložil nezbytné podkladové (subsumované) rozhodnutí. Tím žalobce rozumí rozhodnutí podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, podle něhož může orgán ochrany přírody povolit výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů podle § 46 odst. 2, § 49, § 50 a § 51 odst. 2 téhož zákona v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Takovým orgánem je podle názoru žalobce s ohledem na § 79 odst. 3 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí. Žalobce nesouhlasí s tím, že jak opatření proti škůdcům podle § 22 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i zvláštní ochrana organismů podle § 49 a § 50 téhož zákona jsou zájmem ochrany přírody. Protože na území národních parků má přednost ochrana přírody jako celku, určuje §
Nahrávám...
Nahrávám...