dnes je 28.3.2024

Input:

č. 513/2005 Sb. NSS; Daň z převodu nemovitostí: zánik osvobození od daně

č. 513/2005 Sb. NSS
Daň z převodu nemovitostí: zánik osvobození od daně
k § 20 odst. 6 písm. e) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (v textu též „zákon č. 357/1992 Sb.“)
Vztahuje-li se osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, i na převádějícího bezpodílového spoluvlastníka (manžela), který není společníkem nabývající společnosti, pak při nesplnění podmínky setrvání společníka ve společnosti po stanovenou dobu pozbývá osvobození od daně i tento druhý převádějící bezpodílový spoluvlastník (manžel).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2003, čj. 2 Afs 6/2003-53)
Věc: Ing. Jiří B. a Ing. Jitka B. v Č. proti Finančnímu ředitelství Ústí nad Labem o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalobců.

Finanční úřad v Mimoni vyměřil dvěma rozhodnutími ze dne 7. 2. 2000 Ing. Jiřímu B. a Ing. Jitce B. daň z převodu nemovitostí, každému z nich v částce 463 540 Kč. Odvolání žalobců bylo dne 7. 11. 2000 zamítnuto rozhodnutími Finančního ředitelství v Ústí nad Labem, která žalobci napadli žalobou.
Krajský soud v Ústí nad Labem spojil rozsudkem ze dne 21. 3. 2003 uvedené věci ke společnému projednání a rozhodnutí a žalobu zamítl.
Žalobci (stěžovatelé) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku uplatňovali kasační důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy nesprávné posouzení právní otázky soudem. Poukazovali mimo jiné i na to, že ze strany druhé stěžovatelky vůbec nemohlo dojít k zániku osvobození od daně, neboť nikdy nebyla společníkem společnosti s ručením omezeným R. a neměla s prvním stěžovatelem společný obchodní podíl, a tedy jej nemohla ani pozbýt.
Ze skutkových okolností věci je třeba poukázat především na to, že oba stěžovatelé uzavřeli dne 29. 6. 1995 dohodu o nepeněžitém vkladu se společností s ručením omezením R., na základě níž převedli na tuto společnost vlastnické právo k nemovitosti v dohodě blíže specifikované. Společníkem společnosti s ručením omezeným R. byl - a to již v době vkladu - pouze stěžovatel Ing. Jiří B., a nikoliv jeho manželka Ing. Jitka B. V roce 1999 převedl Ing. Jiří B. svůj obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným R. na společnost s ručením omezeným K. za sjednanou cenu 825 000 Kč, čímž přestal být společníkem společnosti s ručením omezeným R.; převod byl v obchodním rejstříku zapsán 17.9.1999.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle § HOodst. 1 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Předmětem daně z převodu nemovitostí podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. je úplatný převod nebo přechod nemovitostí a poplatníkem daně je podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona převodce; v případě převodu vlastnictví nemovitosti z majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví se každý z manželů považuje za samostatného poplatníka a jejich podíly za stejné, pokud nejsou podíly dohodnuty nebo stanoveny jinak. V daném případě došlo k převodu nemovitostí dohodou uzavřenou dne 29. 6. 1995 mezi oběma žalobci jako převodci a společností s ručením omezeným R. jako nabyvatelkou, v jejímž čl. I je
Nahrávám...
Nahrávám...