dnes je 13.11.2024

Input:

č. 372/2004 Sb. NSS, Kompetenční spory: rozhodnutí o vlastnictví podle zákona o půdě

č. 372/2004 Sb. NSS
Kompetenční spory: rozhodnutí o vlastnictví podle zákona o půdě
k § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (v textu též „zákon o půdě“)
k § 244 a násl. občanského soudního řádu k § 1 a násl. zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů
Rozhodl-li pozemkový úřad postupem podle § 9 odst 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, o tom, že určitá osoba není vlastníkem nemovitostí, na které podle tohoto zákona uplatnila nárok, může se taková osoba domáhat vydání nemovitostí žalobou podanou podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.) proti osobě povinné. O takové žalobě je příslušný rozhodovat soud v občanském soudním řízení, nikoli soud ve správním soudnictví.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 22. 6. 2004, čj. Konf 123/2003-7)
Věc: Spor o pravomoc mezi Krajským soudem v Českých Budějovicích a Okresním soudem v Pelhřimově ve věci žalobce Matthiase T.-W. proti Pozemkovému úřadu v Pelhřimově o vydání nemovitosti.

Žalobce Matthias T.-W. uplatnil u Pozemkového úřadu v Pelhřimově nárok na vydání nemovitostí, jejichž původním vlastníkem byl zemřelý žalobcův otec Dr. Josef Karel T.-W.
Pozemkový úřad dne 2. 9. 2003 rozhodl, že žalobce není vlastníkem označených nemovitostí (§ 9 odst. 4 zákona o půdě), neboť jeho otec byl vyhláškou ONV v Ledči nad Sázavou ze dne 20. 8. 1945, čj. 11097/45, označen za osobu německé národnosti ve smyslu § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.
Žalobce poté podal u Okresního soudu v Pelhřimově žalobu s označením „...žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne...“ a domáhal se jí, aby soud vydal rozsudek, jímž bude žalovanému pozemkovému úřadu uloženo nemovitosti vydat (ve věci samé namítal a dovozoval, že jeho otec neměl být označen za osobu německé národnosti). Okresní soud usnesením rozhodl tak, že věc postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu věcně i místně příslušnému ve věcech správního soudnictví. V odůvodnění uvedl, že z obsahu žaloby s ohledem na stanovenou osobu žalovaného, osoby zúčastněné na řízení i samotný název žaloby se jedná o žalobu podanou ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, neboť podle tohoto ustanovení vymezuje žalobce v žalobě název žaloby, ve smyslu § 33 a § 34 stanovuje okruh účastníků na straně žalobce i osob zúčastněných na řízení. Z tohoto je patrné, že žaloba není podávána podle části páté občanského soudního řádu. Dovodil pak věcnou i místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích podle § 7 odst. 1, 2 a 5 soudního řádu správního.
Krajský soud v Českých Budějovicích po dodání spisů z okresního soudu podal zvláštnímu senátu návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu. Poukázal v něm na to, že o návrhu nemůže krajský soud jako soud působící ve správním soudnictví podle soudního řádu správního rozhodovat: nejde o žalobu proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy (pravomoc soudu stanovena v § 4 s. ř. s.), protože rozhodnutí, které bylo
Nahrávám...
Nahrávám...