Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2024

1.2

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2024

Ing. Antonín Daněk

Podívejme se blíže na nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění k datu 1. 1. 2024. Přijaté změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) a tzv. samoplátecké skupiny, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, zvláštní režim platí pro platby pojistného státem za "státní pojištěnce".

 NahoruMinimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimální mzda představuje pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění významnou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně jeho poměrnou část, a projevuje se v mnoha případech, například:

• při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 18 900 Kč, přičemž musí být zaměstnavatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo nebo

• při provádění tohoto dopočtu a doplatku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 ZDP. Snížený minimální vyměřovací základ musí být dodržen například tehdy, když zaměstnání nebo "státní kategorie" netrvají po celý kalendářní měsíc anebo když je zaměstnanec nemocen.

Obdobně musí být minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) dodržen i v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmů zakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné. Podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

 NahoruTzv. nekolidující zaměstnání v souvislostech zdravotního pojištění

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2024 částku 9 450 Kč. Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.

 NahoruOsoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2024 částku 2 552 Kč, do prosince 2023 činila tato platba 2 336 Kč.

 NahoruPrůměrná mzda a zvýšení rozhodné částky u vybraných skupin zaměstnanců

V přímé souvislosti s placením pojistného zaměstnavateli (i osobami samostatně výdělečně činnými) hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli institut průměrné mzdy. Pojem průměrné mzdy naleznete v ustanovení § 3a odst. 2 ZDP. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 hodnotu 40 638 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0819. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2024 ve výši 43 967 Kč.

Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje i pro rok 2024 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč.

Z uvedeného plyne, že částka 4 000 Kč hraje roli při odvodu pojistného na zdravotní pojištění u osob jako zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení v bodech 4 – 6 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy u:

a) člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,

b) osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

c) dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Jinak také řečeno, pokud příjem osoby jako zaměstnance dle písmen a) až c) nedosáhne od 1. 1. 2024 částky 4 000 Kč, neplatí zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Tato osoba však nemá takovou činností řešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což si musí zajistit jiným způsobem.

 NahoruMinimum u OSVČ

Pravidelnou změnou pro OSVČ je zvýšení minimální zálohy. Tuto minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

• jediným zdrojem příjmů,

• při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem…